Odchod Svépomoci z parlamentní většiny na tiskové konferenci v Kyjevě oznámil vůdce její poslanecké skupiny Oleh Berezjuk.

Strana, kterou vede lvovský starosta Andrij Sadovyj, má ve sněmovně 26 poslanců. Protože strana Vlast expremiérky Julije Tymošenkové, která koalici rovněž opustila, má v parlamentu 19 poslanců, přišel Jaceňukův kabinet o většinovou podporu.

Vládní koalice, v níž už je kromě Jaceňukovy Lidové fronty pouze Blok Petra Porošenka (BPP), má ve sněmovně se 450 poslanci teoreticky podporu už jen 217 hlasů. Skutečnost je pravděpodobně ještě kritičtější, protože mnozí poslanci BPP nehodlají ve prospěch vlády hlasovat. Někteří z nich poslanecký klub opustili.

Premiér Jaceňuk bezprostředně po rozpadu koalice zahájil jednání o nové parlamentní většině. Tvořit ji má podle agentury Unian Jaceňukova Lidová fronta, BPP a Radikální strana. Seskupení, které by ve sněmovně mělo jen poměrně těsnou většinu, by podle analytiků nestabilitu neodvrátilo. Radikálové populisty Oleha Ljaška nejsou považováni za spolehlivého spojence a mnoho členů BPP spojení s Jaceňukem odmítá.

Před ukrajinskou politickou scénou se tak objevil přízrak vývoje v roce 2005, kdy tehdejší proevropská "oranžová" revoluce vynesla k moci prezidenta Viktora Juščenka a premiérku Juliji Tymošenkovou. Jejich vzájemné spory ale perspektivu sblížení s demokratickou Evropou zmařily.

"Obracím se na prezidenta, jeho frakci a všechny demokratické síly: obraťme list. Nemáme právo dopustit opakování hrozivého scénáře rozpadu země, nemáme právo opakovat chyby z roku 2005," prohlásil dnes Jaceňuk v reakci na rozpad vládní většiny. "Nabízím svou ruku prezidentu Porošenkovi a jeho frakci," řekl premiér. Hlava státu zatím na výzvu nereagovala, Ljaško účast v nové vládní koalici nevyloučil.

Na Ukrajině platí smíšený prezidentsko-parlamentní systém. Prezident nemůže vládu odvolat, může ale za jistých okolností rozpustit parlament, například nedohodnou-li se poslanci na vládní většině. Právě taková situace podle ukrajinských médií může nyní nastat: nesestaví-li poslanci většinovou koalici do jednoho měsíce, Porošenko nařídí nové volby.

Dosavadní proevropská vládní koalice vznikla po volbách z října 2014 a měla původně v parlamentu pohodlnou většinu. Jejími členy byli kromě BPP Lidová fronta, Vlast, Svépomoc a Radikální strana. Poslední z nich opustila koalici už loni v září.