Autoři návrhu mají za to, že současná výše poplatků odpovídá ekonomické situaci před deseti lety a nebere ohled na složitost sporů a na zvýšení nákladů na provoz soudů. Podle premiéra by ale novela mohla znamenat, že se zhorší přístup k dovolání se práva, "s čímž by někteří ministři nedovedli žít". 

Jan Fischer řekl, že návrh neobdržel potřebnou většinu. Část ministrů totiž nevěřila, že důvodem zvýšení poplatků jsou jen náklady na soudní řízení. Myslí si, že by poplatky mohly mít regulační účinek, tedy by bránily části občanů v přístupu k dovolání se práva. 

Podle předkladatelů návrhu mělo zvýšení poplatků mimo jiné více motivovat lidi k tomu, aby své spory řešili mimosoudně. Soudům by tak ubylo práce. 

Motivaci řešit spory smírně měla zvýšit také možnost vrácení poplatků v případech, že se strany v průběhu řízení dohodnou. Doposud v zákoně ukotvena není. Ministerstvo také navrhlo rozšířit okruh okolností, za kterých soudy poplatek vybírat neměly. 

Podle návrhu zveřejněného na vládních internetových stránkách měli lidé od ledna 2011 zaplatit za zahájení soudního řízení, ve kterém se jedná o nižší než pětadvacetitisícovou finanční částku, 1000 korun. Doposud platí 600 korun za spory do 15000. U soudních řízení o nemovitosti navrhovalo ministerstvo zvýšit poplatek ze současných 3000 na 7000 korun, u jednání o podniku z 10000 na 20000. 

Zvýšení sazby se mělo dotknout například i sporů o výživné či řízení o společném jmění manželů. Dražší měl být také zápis do obchodního rejstříku. V současné době platí podnikatelé 5000 korun, od příštího roku by to mělo být o 1000 korun více. V případě zápisu akciové společnosti pak měl být jedenáctitisícový poplatek.