Vláda schválila na příští rok navýšení platby za státní pojištěnce o 24 mld. Kč.

Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda podle něj bude požadovat po ministerstvu zdravotnictví (MZd) úspory. Veřejné zdravotní pojištění, které spravují zdravotní pojišťovny, hospodaří letos s výdaji více než 570 miliard korun, příjmy jsou o téměř 15 miliard korun nižší. Platby státu tvoří třetinu příjmů, zbytek je z většiny pojistné od zaměstnanců a zaměstnavatelů.

Měsíční částka, kterou stát platí do systému veřejného zdravotního pojištění, se za deset let téměř ztrojnásobila. V letošním roce je to celkem 158 miliard, příští rok po navýšení 182 miliard. Stát platí pojistné za více než šest milionů penzistů, dětí nebo nezaměstnaných. Přesto částka nepokrývá náklady zdravotní péče, kterou tito pojištěnci čerpají, dorovnávané jsou tak z vyšších plateb zaměstnanců, zaměstnavatelů či podnikatelů.

"Všichni ministři, a hlavně ministryně financí, požadovali od pana ministra zdravotnictví úspory, protože zdravotnictví určitě má rezervy. Stejné je to u pojišťoven, kde by se mělo ušetřit aspoň jedno procento z jejich provozu," řekl Babiš.

Podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) byla debata dlouhá a složitá. Dnešní krok ani nedávné přerozdělení rezerv zdravotních pojišťoven podle něj není definitivní systémové řešení. "Stabilizovali jsme situaci napříč pojišťovnami, ale to neznamená, že tam ta díra stále není," uvedl Vojtěch.

Stát posílá do systému zdravotního pojištění za státní pojištěnce, kterými jsou děti, senioři nebo nezaměstnání, 2188 korun měsíčně, za rok téměř 158 miliard korun. Dosavadní legislativa počítá s automatickou valorizací částky podle vývoje ekonomiky, příští rok se podle tohoto mechanismu měla zvednout o zhruba 3,17 miliardy korun.

V systému veřejného zdravotního pojištění působí sedm zdravotních pojišťoven. V materiálu hodnotícím jejich hospodaření, který dnes vláda také projednala, ministerstva zdravotnictví a financí uvádí, že při stávajícím růstu nákladů by v letech 2027 a 2028 mohly mít finanční problémy a platit poskytovatelům zdravotní péče po lhůtě splatnosti.

Stát do systému dává zhruba třetinu příjmů, zbytek jsou většinově příspěvky zaměstnanců a zaměstnavatelů na zdravotní pojištění. O úhradách jednají na jaře zástupci segmentů přímo s pojišťovnami, letos podle Vojtěcha dohody uzavřelo 12 z 15 segmentů. MZd s vybranými penězi nehospodaří, vydává ale úhradovou vyhlášku, která rozdělení peněz na další rok stanoví.

"Příjmová stránka se podsekla už v roce 2022, kdy byly zmrazené platby za státní pojištěnce, ty peníze tam teď chybí," řekl Vojtěch. V dalších letech pak ministerstvo podle něj vydávalo deficitní úhradové vyhlášky. "I do situace, kdy některé zdravotní pojišťovny jsou na hraně platební neschopnosti," dodal.

Proti roku 2019, který nebyl ovlivněný zvýšenými náklady v souvislosti s pandemií covidu-19, jsou letošní výdaje vyšší o více než 80 procent. Přestože covid v posledních dvou letech už vysoké náklady nevytváří, v roce 2024 překročily výdaje veřejného zdravotního pojištění 500 miliard korun. Příjmy v příštím roce by měly po dnešním schválení vyšších plateb za státní pojištěnce překonat 594 miliard, výdaje vzejdou z dohodovacího řízení, které oficiálně končí 18. června.

Platba státu do zdravotního pojištění:

Zdroj: návrh rozpočtu MF na rok 2025

*do konce května

**výpočet ČTK

Vývoj příjmů a výdajů veřejného zdravotního pojištění (v mld. Kč):

Zdroj: materiály pro dohodovací řízení

*při navýšení platby za státní pojištěnce dle současné legislativy (o 3,17 mld. Kč)

**při navýšení o 24 mld., které schválila projednávat vláda