Vláda natruc opozici a Zemanovi podepsala smlouvy o finančním vyrovnání s církvemi

AKTUALIZOVÁNO (aktualizováno: 22. 2. 2013 15:31) - Aktuality autor: Jakub Konečný

Premiér Petr Nečas (ODS) dnes jménem vlády podepsal smlouvy se 16 církvemi a náboženskými obcemi o finančním vyrovnání. Učinil tak navzdory silným protestům opozice a přesto, že Ústavní soud zatím nerozhodl o trojici stížností na církevní restituce. Nečas po podpisu novinářům řekl, že vláda postupovala přísně podle práva, ustanovení zákona o církevních restitucích jsou podle něj v souladu s českou ústavou.

"Předpokládám, že Ústavní soud bude postupovat uvážlivě, moudře a spravedlivě, a tudíž nezruší ustanovení tohoto zákona," prohlásil předseda vlády. 

Není prý potřeba politizovat činnost Ústavního soudu a dělat z něj třetí komoru parlamentu. "Nevím proč hrát politické tanečky podle muziky, kterou píská sociální demokracie," prohlásil Nečas. Sociální demokraté ve čtvrtek večer vyzvali Ústavní soud, aby předběžným opatřením podpis zakázal. 

Restituce jsou morální povinností státu odkládanou přes 20 let

Ústavní soud se nesešel a o žádosti nerozhodl. Podle jeho generálního sekretáře Tomáše Langáška by ale bylo korektní a zodpovědné, kdyby vláda s podpisem smluv nespěchala a počkala na rozhodnutí soudu. S podpisem by vyčkal i nastupující prezident Miloš Zeman. 

Smlouvy se týkají jen peněžní části restitucí. Za zabavený majetek získají náboženské obce během 30 let náhradu 59 miliard korun navýšených o inflaci, stát jim naopak postupně přestane vyplácet pravidelné roční příspěvky na činnost. Finanční odškodnění jako jediná ze 17 obcí, které na něj mají nárok, nepřijala Bratrská jednota baptistů. 

"Jedná se především o akt spravedlnosti, protože jsou tímto krokem odčiněny některé křivdy, které byly učiněny církvím a náboženským společnostem v průběhu komunistického režimu. Současně tím byly nastaveny základy pro nové moderní vztahy mezi státem na straně jedné a církvemi a náboženskými společnostmi na straně druhé," řekl Nečas po podpisu smluv. 

Zeman, VV i ČSSD se přidali na stranu komunistů

Podobu vyrovnání s církvemi tvrdě kritizovali opoziční sociální demokraté, komunisté i Věci veřejné. Všechny tři strany podaly stížnost na zrušení restitucí k Ústavnímu soudu. 

 

Podle ČSSD se vláda možná snaží vytvořit tlak na soud, aby rozhodoval až po podpisu smluv. Podobný názor vyjadřovalo dnes šest lidí s transparentem, kteří protestovali přímo před Strakovou akademií. Nečas dnes řekl, že termín podpisu byl dlouhodobě plánován, a připomněl, že Ústavní soud sám v minulosti kritizoval stát za to, že dlouhodobě nebyly majetkové vztahy mezi státem s církvemi vyrovnány. "Já bych to považoval za politické hrátky ČSSD. Oni nikdy s vlastním receptem, jak vyřešit vztah státu a církví, nepřišli," poznamenal premiér. 

Smlouva s každou církví obsahuje konkrétní sumu, kterou stát dané společnosti vyplatí jako jednu z forem vypořádání majetkových křivd. Největší částka, 47,2 miliardy korun, připadá na církev římskokatolickou. Zákon o církevních restitucích počítá vedle finanční náhrady i s vydáváním majetku v hodnotě zhruba 75 miliard. Podle Nečase bude možné "s nějakou periodicitou" zveřejňovat, který majetek byl vydán. Církve a náboženské společnosti jej mohou dostat, pokud prokážou, že jim byl zabrán v době mezi únorovým nástupem komunistů v roce 1948 a 1. lednem 1990. 

Baptisté odmítli náhradu od státu

Jedinou ze 17 náboženských organizací, která odmítla finanční náhradu od státu, je Bratrská jednota baptistů, jíž mělo připadnout téměř 228 milionů korun. Za komunistického režimu prý baptisté, kteří mají v Česku zhruba 2500 aktivních členů, utrpěli zanedbatelné přímé majetkové křivdy a navíc se chtějí vrátit k samofinancování sborů. Peníze, které se této církvi nevyplatí, zůstanou státu. 

Samotný podpis dokumentů se odehrál bez přítomnosti médií, tisk si údajně nepřáli zástupci některých církví. Nikdo z nich nedorazil na tiskovou konferenci po podpisu. Novináři s nimi neměli možnost hovořit ani při jejich příjezdu do budovy úřadu vlády či při odchodu. 

Poslanec opozičních Věcí veřejných Otto Chaloupka, který chtěl dnes osobně vyzvat náboženské činitele, aby smlouvy nepodepisovali, sídlo vlády charakterizoval jako "zabarikádované". Kolem budovy úřadu bylo více policejních hlídek než obvykle, v bezprostředním okolí byl na přechodnou dobu omezen provoz.

Tagy: církevní restituce parlament Ústavní soud vláda ČR

Zdroje: ČTK