Více než polovina vězňů v Mírově pracuje, Kajínek šije hračky

Věznice podobně jako jiné firmy v zemi doplácí na hospodářskou krizi a menší počet zakázek. Vedení věznice se však podařilo zaměstnat všechny doživotní vězně. Šijí hračky pro děti, tvoří je i nejznámější český vězeň Jiří Kajínek. Na Mírově si nyní odpykává trest 396 vězňů, z toho šest má trest na doživotí.

"Zaměstnanost na Mírově je nyní 61,8 procent. Myslím si, že na věznici se zvýšenou ostrahou a na věznici, jejíž vězni nesmí chodit ven, je zaměstnanost dobrá. Máme tady tři pracoviště, kde se vyrábí nábytek, součástky pro Siemens a kovovýroba," řekl dnes novinářům ředitel věznice Vladimír Lang.

Odsouzení vyrábějí plyšové hračky

Vězně se nově podařilo zaměstnat i v projektu Humanita, ve kterém přešívají oděvy zabavené celníky. Šest trestanců, kteří by si měli na Mírově odpykávat trest do konce života, našlo práci v projektu Pomáháme pomáhat. "Odsouzení vyrábějí plyšové hračky sloužící při dopravních nehodách či jiných neštěstích pro policii či hasiče, kteří je nabízejí přítomným dětem. Sehnat práci pro odsouzené k doživotnímu trestu není vůbec jednoduché. K dnešnímu dni tak máme pro ně stoprocentní zaměstnanost," doplnil Lang. Kajínek se svými spoluvězni šije například medvídky, chobotnice či krokodýly. První várku 1000 hraček dostali v září záchranáři v Olomouci.

Loni se podle ředitele věznice zaměstnanost pohybovala kolem 65 procent. Nejvíce vězňů, 72, pracuje pro mohelnickou pobočku společnosti Siemens. Navíjejí elektromotory nebo brousí hliníkové odlitky. Dvě desítky odsouzených našly práci v tamní nábytkářské firmě. Vězni vyrábějí nábytek především pro soudy či státní zastupitelství. Právě tam se podle zástupce ředitele věznice Tomáše Keprta dosavadní krize odrazila nejvíce. "Stát velmi omezil zakázky. Musíme si shánět soukromé zakázky. Například v roce 2008 jsme vyrobili nábytek za 60 milionů korun, letos je to zhruba deset až 12 milionů korun. Z celkové částky tvoří větší polovinu státní zakázky. Útlum je markantní," podotkl zástupce ředitele.

Vězni si dokážou naspořit i velkou částku peněz

Vězni si mohou v zaměstnání při pobytu v káznici vydělat od 4500 korun do 6750 korun. Pokud jsou pracovití a výrazně překračují normy, dokážou si vydělat až 12.000 korun měsíčně. Pouze 20 procent z této částky jim však zůstává jako kapesné. Z vydělaných peněz se platí například výživné, dluhy, pohledávky ale i náklady na výkon trestu. Podle mluvčí káznice Magdy Petříkové existují však na Mírově případy, kdy si vězni dokážou naspořit i velkou částku peněz. "Propouštěli jsme například odsouzeného, který si našetřil 80.000 korun," uvedla Petříková.

V Mírově si trest odpykává 396 odsouzených, o 22 více, než je kapacita zařízení. Největší část z nich, 340, si trest odpykává v nejpřísnějším typu věznice se zvýšenou ostrahou, pět desítek je v ostraze a sedm v dozoru.