S přijetím smlouvy je spokojeno 64 procent lidí. Rozhodnutí sněmovny vyslovit loni na jaře nedůvěru vládě Mirka Topolánka v průběhu českého předsednictví EU považuje za nesprávné 56 procent lidí. 

Ratifikaci lisabonské smlouvy ukončily členské země EU loni. Velká polemika kolem dokumentu vznikla v Česku, jehož prezident Václav Klaus ho podepsal jako poslední v Evropě, a to po rozhodnutí Ústavního soudu, že smlouva je v souladu s českou ústavou.

Klaus a jeho spojenci tehdy tvrdili, že Česko vstupem smlouvy v platnost ztratilo svou suverenitu. Smlouva reformuje fungování EU a podle zastánců dokumentu ji činí akceschopnější. Mimo jiné zavedla instituce evropského prezidenta a ministra zahraničí. 

Spokojenost s přijetím smlouvy podle STEM těsně souvisí se stranickými preferencemi. Nejvíce spokojeni jsou sympatizanti zelených a ODS, nespokojenost převažuje jen u příznivců KSČM. Pohlaví, vzdělaní ani věk nehrají v tomto hodnocení roli. 

Za poslední zhruba čtvrtrok se podle STEM mírně snížil podíl občanů, podle nichž problémy s ratifikací smlouvy poškodily obraz Česka v očích občanů zemí EU. Zatímco loni v listopadu si to určitě a spíše myslelo 56 procent lidí, minulý měsíc jich bylo 50 procent. S názorem souhlasí hlavně sympatizanti ODS. 

Loňské parlamentní vyslovení nedůvěry tehdejší Topolánkově koaliční vládě považuje za správné 44 procent lidí, nejčastěji občané starší 60 let a sympatizanti ČSSD a KSČM, naopak nejméně lidé do 29 let. 

Průzkum se konal ve dnech 2. až 11. ledna. Bylo při něm dotázáno 1297 respondentů starších 18 let.