Na páteční tiskové konferenci v Praze to po provedeném výzkumu s dánskými vědci uvedl vedoucí Antropologického oddělení Přírodovědeckého muzea Národního muzea Petr Velemínský.

Vedle ostatků se dále našel střevíc, punčocha a plášť z damašku, nenašel se však očekávaný kabátec.

Vědci chtějí zrekonstruovat Brahův obličej

Pravost ostatků Tychona Braha potvrdily i zprávy z minulého výzkumu před více než sto lety včetně zbytků rakví a nalezeného ošacení, které je uloženo v Muzeu hl.m. Prahy. "Jedná se o muže staršího věku, který má změny v oblasti nosní partie lebky. Mohou korespondovat se zraněním, které Brahe prodělal ve věku 20 až 22 let," dodal Velemínský.

Z Brahovy rakve vědci odebrali vzorky, které umožní ověřit hladinu rtuti ve vlasech i kostech. Další vzorky budou podrobeny izotopové analýze, což umožní zjistit informace o výživě dánského astronoma. V budoucnu se počítá také s DNA analýzou a histologickou analýzou. Vědci také počítají, že zrekonstruují pomocí počítače obličej.

Cílem výzkumu je zjistit, jak Brahe žil a zemřel

Hvězdářovy ostatky od pondělí zkoumal mezinárodní vědecký tým. Cílem výzkumu je určit, jak Brahe zemřel i jak žil. Brahovy ostatky vyzvedli vědci z hrobky v Týnském chrámu v pondělí. Kosti, dvě skleněné nádoby a kus textilu se nacházely v malé cínové rakvi. Do ní ostatky uložili vědci v roce 1901, kdy se hrobka otevírala poprvé. Brahe byl do Týna pohřben v roce 1601.

Ostatky slavného astronoma Tychona Braha by se měly v pátek odpoledne vrátit do hrobky. Předcházet tomu bude mše, kterou povede pražský arcibiskup Dominik Duka a zpěvem ji doprovodí místní a dánský pěvecký sbor.

Tycho Brahe působil na dvoře císaře Rudolfa II. Dodnes není jasné, jak astronom zemřel, zda za to mohly jeho problémy s ledvinami nebo jeho pokusy se rtutí. V nedávné době se objevily také teorie o tom, že mohl být zavražděn, a to dokonce na pokyn dánského krále Kristiána.