Vědci znovu pátrají po záhadné planetě. Může se skrývat na okraji Sluneční soustavy

Možná se skrývá přímo před námi. Na samém okraji Sluneční soustavy, v temnotě tak vzdálené, že tam nedohlédnou ani nejsilnější amatérské teleskopy, by se mohla nacházet obří planeta, o které lidstvo zatím jen spekuluje. Astronomové ji označují jako Devátou planetu a její existence patří mezi největší nevyřešené záhady moderní astronomie. Přestože ji nikdo nikdy neviděl, stopy po ní se podle některých vědců objevují všude kolem.

Stopy vedou za Neptun

Myšlenka neznámé planety není nová. Už před objevením Pluta ve 30. letech minulého století astronomové předpokládali, že by za známými planetami mohlo obíhat další masivní těleso. Tehdejší teorie nakonec vzala za své, když se ukázalo, že pozorované odchylky lze vysvětlit přesnějšími výpočty hmotnosti Neptunu.

Záhada se však vrátila v roce 2016. Astronomové Konstantin Batygin a Mike Brown upozornili na zvláštní chování objektů v Kuiperově pásu, obrovské oblasti za drahou Neptunu plné asteroidů, trpasličích planet a dalších ledových těles. Některé z nich se pohybují po drahách, které jako by ovlivňovala neviditelná gravitační síla.

Podle obou vědců by vysvětlením mohla být planeta několikanásobně větší než Země. Její gravitace by mohla nenápadně měnit dráhy vzdálených objektů podobně, jako Země ovlivňuje pohyb Měsíce. Ten sice obíhá kolem Slunce, ale současně krouží i kolem naší planety.

zdroj: Profimedia.cz

V následujících letech začaly přibývat další objevy, které teorii podporovaly. Pozornost vzbudil například objekt označený jako 2017 OF201. Tento kandidát na trpasličí planetu měří asi 700 kilometrů v průměru a pohybuje se po mimořádně protáhlé dráze. Někteří astronomové se domnívají, že za tím může stát právě gravitační vliv dosud neobjevené planety.

Nové objevy přinášejí další otázky

Přes veškeré nadšení však existuje jeden zásadní problém. Devátou planetu dosud nikdo neviděl. Kritici upozorňují, že neobvyklé dráhy vzdálených těles mohou mít i jiná vysvětlení. Ve hře je například vliv rozsáhlého prstence úlomků nebo dokonce exotická možnost malé černé díry ukryté na okraji Sluneční soustavy.

Další komplikaci představují nové objevy. Nedávno astronomové pomocí havajského teleskopu Subaru objevili objekt 2023 KQ14. Patří mezi takzvané sednoidy, extrémně vzdálená tělesa, která tráví většinu svého života daleko od Slunce. Nejblíže se přiblíží na vzdálenost 71 astronomických jednotek, zatímco v nejvzdálenějším bodě své dráhy se nachází 433 astronomických jednotek od Slunce. Pro srovnání, Neptun obíhá ve vzdálenosti zhruba 30 astronomických jednotek.

Právě tento objekt ale teorii Deváté planety příliš nepomáhá. Jeho dráha je překvapivě stabilní a nenese jasné známky působení nějakého obřího tělesa. A nejde o jediný případ. 2023 KQ14 je už čtvrtým známým sednoidem a všechny dosud objevené objekty této skupiny vykazují podobnou stabilitu.

Pokud Devátá planeta skutečně existuje, bude pravděpodobně mnohem dál, než se dosud předpokládalo. Některé odhady hovoří o vzdálenosti přes 500 astronomických jednotek od Slunce. V takovém případě by byla natolik slabá a vzdálená, že by její objevení představovalo mimořádně náročný úkol.

Situaci navíc komplikuje i samotná velikost Sluneční soustavy. Sonda New Horizons, která prolétla kolem Pluta, by podle odhadů potřebovala přibližně 118 let, aby se dostala dostatečně daleko a mohla podobný objekt přímo hledat. Astronomové jsou proto odkázáni především na stále výkonnější teleskopy.

A právě ty možná jednou odhalí, co se skrývá v nejtemnějších končinách našeho kosmického sousedství. Možná tam skutečně obíhá planeta, kterou jsme zatím jen nezahlédli. A možná nás na okraji Sluneční soustavy čeká něco ještě podivnějšího. Jedno je jisté – záhada Deváté planety zůstává živá a vesmír si své největší tajemství zatím pečlivě střeží.