To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o tom informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají nové otázky o biologii stárnutí a prostor pro vývoj budoucích léčebných přístupů.

S věkem žen klesá jejich reprodukční schopnost. U starších vajíček se častěji objevuje poškození DNA a chyby v dělení chromozomů, což zvyšuje riziko aneuploidií, tedy poruch počtu chromozomů. Ty mohou způsobit zastavení vývoje embrya nebo vést k závažným genetickým poruchám, jako je například Downův syndrom. Tým zjistil, že poškození, která se v oocytech při stárnutí hromadí, lze napravit.

Při výzkumu ukázala analýza vajíček starších myších samic výrazně vyšší míru poškození DNA. Asi 70 procent chromozomů neslo známky dvojitých zlomů, zatímco u mladých myší to bylo kolem 16 procent.

Vědci vystavili jádra starých oocytů prostředí mladých vajíček zbavených jejich DNA. Mladé buňky obsahují opravné mechanismy, které jsou ve stárnoucích oocytech výrazně oslabené. V prostředí mladých vajíček se poškození DNA ve starých vajíčkách výrazně snížilo.

Takto omlazená vajíčka dokázala podle vědeckého týmu pokračovat ve vývoji až k narození zdravých mláďat se stejnou úspěšností jako u mladých jedinců.

"Naše výsledky ukazují, že stárnutí oocytů není nezvratné a že kvalitu vajíček lze v zásadě obnovit. Poprvé jsme experimentálně prokázali, že starší oocyt dokáže v mladém buněčném prostředí znovu nastartovat mechanismy oprav DNA a správného dělení chromozomů," uvedla Fulková.

Objev vznikl náhodně při zkoumání 3D struktury buněčného jádra v projektu podpořeném Grantovou agenturou ČR. Následně byl rozvinut v projektu Budoucnost asistované reprodukce programu Strategie AV21 ve spolupráci s Výzkumným ústavem živočišné výroby v Praze, Univerzitou v Teramu a Univerzitou v Curychu.

Podle autorů práce zásadně mění dosavadní představy o stárnutí pohlavních buněk a otevírá prostor pro výzkum buněčných terapií, které by v budoucnu mohly snížit riziko chromozomálních vad u embryí, zvýšit úspěšnost asistované reprodukce či přispět k záchraně ohrožených druhů.