Vědci vydali děsivé varování. Smrtící asteroid Zemi jednou zasáhne, tvrdí NASA

Filmy o dopadu asteroidů dlouho patřily spíš do říše sci-fi. Podle odborníků z NASA je ale jedna věc jistá – dříve či později se Země s nebezpečným vesmírným tělesem skutečně střetne. Nejde o to, zda k tomu dojde, ale kdy. Právě proto americká vesmírná agentura připravuje misi, která má pomoci odhalit dosud neznámé asteroidy dřív, než se stanou skutečnou hrozbou.

Varování zaznívá deset let poté, co Organizace spojených národů vyhlásila Mezinárodní den asteroidů. Ten připomíná katastrofu z roku 1908 známou jako tunguzská událost. Nad Sibiří tehdy explodoval přibližně čtyřicetimetrový asteroid a zničil miliony stromů na ploše tisíců kilometrů čtverečních. Dodnes jde o největší zaznamenanou srážku Země s vesmírným tělesem v moderní historii.

Astronomové dnes evidují téměř 40 tisíc blízkozemních objektů, tedy asteroidů a komet, jejichž dráha se přibližuje k naší planetě. Jen část z nich ale představuje skutečné riziko.

„Je stoprocentně jisté, že pokud nic neuděláme, nebezpečný asteroid Zemi jednou zasáhne a lidé budou zraněni nebo zahynou. Může se to stát zítra, ale také až za sto let,“ varuje Bruce Betts ze společnosti Planetární společnost. Největší problém podle vědců spočívá v tom, že o mnoha asteroidech stále vůbec nevíme. Některé se skrývají v oslnivém světle Slunce, jiné mají velmi tmavý povrch a jsou ze Země prakticky neviditelné.

NASA staví teleskop na lov vesmírných zabijáků

Právě proto vzniká vesmírný teleskop NEO Surveyor, jehož jediným úkolem bude hledat nebezpečné asteroidy a komety. Nepoužije běžné optické kamery, ale citlivé infračervené detektory, které zachytí teplo nahromaděné v kamenných tělesech.

„Hledáme objekt, který téměř neodráží světlo a žádné vlastní nevytváří, protože je to jednoduše kus kamene,“ vysvětluje Katie Kumamotoová z Národní laboratoře Lawrence Livermorea.

Teleskop NEO Surveyor zdroj: Profimedia.cz

Start mise je plánován na podzim roku 2027. Během pěti let by měl teleskop objevit nejméně dvě třetiny všech dosud neznámých potenciálně nebezpečných asteroidů o průměru alespoň 140 metrů. Právě těm se přezdívá „zabijáci měst“, protože jejich dopad by mohl zničit rozsáhlé oblasti. Energie nárazu by přitom odpovídala přibližně 300 milionům tun TNT, tedy asi šestinásobku síly nejsilnější jaderné zbraně, jaká kdy byla odpálena.

NASA už přitom ukázala, že obrana proti asteroidům není jen teorií. V roce 2022 sonda DART úmyslně narazila do asteroidu Dimorphos a poprvé v historii úspěšně změnila jeho oběžnou dráhu. Podle vědců je ale nejdůležitější nebezpečné objekty vůbec objevit.

„Nemůžete se bránit něčemu, o čem vůbec nevíte, že existuje,“ shrnuje Betts.

Apophis nabídne jedinečnou podívanou

Velkou pozornost nyní poutá asteroid Apophis. Měří přibližně 460 metrů a v dubnu 2029 proletí kolem Země ve vzdálenosti asi 32 tisíc kilometrů, tedy blíže než Měsíc. Tak velký objekt bude možné pozorovat i pouhým okem. Dobrou zprávou je, že podle současných výpočtů Zemi během příštích sto let nezasáhne. Přesto jde o mimořádnou příležitost pro vědce.

„Je to událost, která nastává zhruba jednou za tisíc let. Objekt široký jako tři fotbalová hřiště proletí tak blízko Země, že si takovou příležitost nemůžeme nechat ujít,“ říká Betts.

NASA však kvůli rozpočtovým škrtům pravděpodobně nestihne vyslat k Apophisu vlastní sondu včas. Zpráva Kanceláře generálního inspektora NASA označila zrušení mise za promarněnou příležitost. Evropská kosmická agentura naopak pokračuje v přípravách mise Ramses, která by měla historický průlet sledovat z bezprostřední blízkosti.

Vědci jsou přesvědčeni, že s novou generací teleskopů budou objevovat stále více dosud neznámých asteroidů. To může znamenat častější zprávy o objektech s dočasně zvýšenou pravděpodobností srážky. Ve většině případů se ale po zpřesnění výpočtů ukáže, že Země v nebezpečí není.

Právě to je hlavní cíl celé mise – mít dostatek času na reakci. Pokud totiž budeme o hrozbě vědět včas, existuje reálná šance, že ji dokážeme odvrátit. Největším nepřítelem tak není samotný asteroid, ale ten, který zůstane neobjevený.