Vědci nevěřili vlastním očím: Městští ptáci se žen bojí víc než mužů a důvod vás překvapí
29. 4. 2026 – 21:49 | Magazín | Jana Szkrobiszová
Holubi, straky, sýkory nebo vrabci patří k běžné kulise městského života. Denně je míjíme v parcích, na náměstích i sídlištích a většina lidí předpokládá, že jejich reakce na člověka jsou víceméně jednoduché.
Nový mezinárodní výzkum ale ukázal něco nečekaného.
Podle rozsáhlé studie publikované v odborném časopise People and Nature reagují městští ptáci opatrněji na ženy než na muže. Jinými slovy – ženy musely při pokusech zůstat od ptáků dál, protože ti odlétali dříve. Muži se naopak mohli přiblížit v průměru zhruba o metr blíž, než ptáci vyhodnotili situaci jako nebezpečnou.
Výzkum probíhal napříč Evropou
Studie zahrnovala více než 2 700 pozorování v pěti evropských zemích:
- Česko
- Francie
- Německo
- Polsko
- Španělsko
Do výzkumu bylo zapojeno 37 druhů městských ptáků, včetně:
- holubů
- strak
- sýkor
- vrabců
- kosů
- špačků
Výzkumníci přitom pečlivě kontrolovali faktory, které by mohly výsledky zkreslit:
- podobná výška účastníků
- srovnatelné oblečení
- stejný styl přiblížení
- přímý pohled na ptáky
Přesto se výsledek opakoval překvapivě konzistentně.
Otázka se nabízí sama: Proč právě ženy?
To je otázka, na kterou zatím věda neumí odpovědět.
Profesor Daniel Blumstein z UCLA, spoluautor studie, uvedl, že výsledkům věří, ale momentálně pro ně nemá jednoznačné vysvětlení.
Výzkumníci pracují s několika hypotézami:
- pachové nebo chemické signály
- rozdílný způsob chůze
- držení těla
- vizuální proporce
- historické adaptační mechanismy
Jednou z teorií je, že ptáci mohou zachycovat jemné biologické rozdíly mezi pohlavími podobně, jako některá jiná zvířata reagují odlišně na muže a ženy.
Ptáci mají složitější vnímání, než jsme čekali
Studie podle odborníků neukazuje jen zajímavou genderovou odlišnost, ale hlavně potvrzuje, že městští ptáci velmi sofistikovaně vyhodnocují své okolí.
Federico Morelli z Turínské univerzity upozornil, že ptáci pravděpodobně pracují s jemnými podněty, které lidé sami téměř nevnímají.
To znamená, že městská fauna není jen pasivně přizpůsobená člověku, ale aktivně analyzuje rizika.
Podobné rozdíly už vědci zaznamenali i u jiných zvířat
Zajímavé je, že nejde o první případ. Například laboratorní studie u hlodavců dříve ukázaly, že krysy mohou vykazovat vyšší stres při kontaktu s muži než se ženami.
To naznačuje, že schopnost rozlišovat biologické rozdíly mezi lidmi může být v živočišné říši rozšířenější, než se předpokládalo.
Co to znamená pro běžný život?
Možná víc, než se zdá.
Podobné výzkumy pomáhají lépe chápat:
- adaptaci zvířat na městské prostředí
- ekologii měst
- chování volně žijících druhů
- dopad lidské přítomnosti na přírodu
Současně připomínají, že i druhy, které považujeme za zcela běžné, mají mimořádně komplexní behaviorální strategie.