Vědci mají jasno: Jeden druh alkoholu může škodit méně než ostatní

Alkohol patří už po staletí k běžné součásti společenského života. Někdo si večer dopřeje sklenku vína k večeři, jiný nedá dopustit na pivo nebo příležitostnou whisky. Přesto se stále častěji objevuje otázka, zda některé druhy alkoholu mohou být pro lidské tělo méně škodlivé než jiné. Nejnovější výzkumy totiž naznačují, že mezi vínem, pivem a tvrdým alkoholem nemusí být z pohledu zdraví zdaleka stejný rozdíl, jak se dlouho myslelo.

Rozsáhlá studie britských vědců sledovala více než 340 tisíc dospělých lidí zapojených do projektu Britská biobanka. Účastníci byli monitorováni více než třináct let a odborníci podrobně analyzovali nejen množství vypitého alkoholu, ale hlavně typ nápojů, které lidé nejčastěji pili. Výsledky překvapily i samotné výzkumníky.

Víno a jeho odlišný efekt na organismus

Nejlépe ze srovnání vyšlo víno, především při nízké až střední konzumaci. Lidé, kteří pravidelně pili menší množství vína, vykazovali nižší riziko úmrtí na srdečně-cévní onemocnění než abstinenti nebo příležitostní pijáci. Ve srovnání s ostatními druhy alkoholu se právě u vína objevovaly nejpříznivější dlouhodobé výsledky.

Výzkumníci upozorňují, že roli mohou hrát látky obsažené zejména v červeném víně. Polyfenoly a antioxidanty podle některých studií pomáhají chránit cévy, podporují pružnost krevního oběhu a mohou mít pozitivní vliv na srdce. Často zmiňovaný je například resveratrol, přírodní látka nacházející se ve slupkách vinných hroznů.

Velkou roli ale nemusí hrát jen samotný nápoj. Konzumace vína bývá často spojena s úplně jiným životním stylem než pití piva nebo tvrdého alkoholu. Lidé, kteří pijí víno, častěji jedí středomořskou stravu, více dbají na pohyb, méně kouří a alkohol obvykle konzumují pomaleji a při jídle. I to může vysvětlovat část pozitivních výsledků.

zdroj: Profimedia.cz

Naopak pivo, cider nebo destiláty byly spojeny s vyšším rizikem úmrtí i při relativně nízké konzumaci. Studie ukázala, že už menší pravidelné dávky tvrdého alkoholu nebo piva mohou být spojeny s vyšším rizikem srdečních problémů i celkově kratší délkou života.

Odborníci zároveň upozorňují, že rozdíl nemusí být jen v samotném alkoholu, ale také v okolnostech pití. Tvrdý alkohol je častěji spojován s rychlejší konzumací, večírky nebo vyššími dávkami vypitými během krátké doby. Pivo zase bývá spojováno s vyšším kalorickým příjmem, tučnější stravou a nižší fyzickou aktivitou.

Podobné závěry potvrzují také experti z Harvardovy školy veřejného zdraví T. H. Chana. Epidemiolog Eric Rimm upozorňuje, že střídmí konzumenti alkoholu bývají často celkově zdravější lidé. Více sportují, lépe jedí a méně kouří. Podle něj je proto velmi obtížné přesně určit, jak velkou část pozitivního efektu způsobuje samotný alkohol a jak velkou zdravější životní styl.

Kolik alkoholu je ještě bezpečné

Přestože některé výsledky mohou působit pozitivně, vědci zdůrazňují, že alkohol nikdy není zcela bez rizika. Jakmile se spotřeba začne zvyšovat, negativní dopady rychle převládnou. Nadměrné pití je dlouhodobě spojováno s vysokým krevním tlakem, poškozením jater, srdečním selháním, poruchami mozku i několika druhy rakoviny.

Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí doporučuje mužům maximálně dva standardní alkoholické nápoje denně. U žen je doporučené množství nižší. Jeden standardní nápoj přitom představuje přibližně malé pivo, sklenku vína nebo jednu dávku tvrdého alkoholu.

Důležité je také to, jak člověk pije. Odborníci varují hlavně před nárazovým pitím většího množství alkoholu během jedné příležitosti. Právě takový způsob konzumace zatěžuje srdce, cévy i játra nejvíce. Organismus totiž dostává během krátké doby velkou dávku alkoholu, se kterou se musí rychle vypořádat.

Novější výzkumy navíc zpochybňují i dřívější přesvědčení, že mírná konzumace alkoholu automaticky prodlužuje život. Některé analýzy ukazují, že lidé pijící malé množství alkoholu nežijí nutně déle než abstinenti. Rozdíl může být způsoben právě odlišným životním stylem, příjmem kvalitnější stravy nebo vyšší sociální úrovní.

Vědci se proto dnes snaží být mnohem opatrnější než dříve. Alkohol podle nich nelze doporučovat jako cestu ke zdravějšímu životu. Současně ale většina odborníků uznává, že občasná střídmá konzumace pravděpodobně nepředstavuje pro zdravého člověka zásadní problém.

Závěr současných výzkumů je tedy poměrně střízlivý. Pokud člověk nepije, nemá důvod začínat kvůli údajným zdravotním přínosům. Pokud si ale občas dopřeje sklenku vína nebo jiný alkoholický nápoj, nejdůležitější je držet rozumnou míru. A právě v tom se podle vědců skrývá největší rozdíl mezi lidmi, kterým alkohol škodí, a těmi, kteří ho dokážou začlenit do života bez výraznějších následků.