Vědci bijí na poplach: práce z domova může ničit psychiku více, než si myslíme

Pro miliony lidí představuje práce z domova jednu z největších pracovních revolucí posledních desetiletí. Žádné ranní vstávání o hodinu dřív kvůli dopravním zácpám, žádné přeplněné vlaky, žádný šéf postávající za zády. Místo toho pohodlí domova, vlastní káva a možnost pracovat v teplácích. Není divu, že se po pandemii covidu-19 stala práce na dálku jedním z nejžádanějších benefitů vůbec.

Jenže nová studie zveřejněná v prestižním vědeckém časopise Science přináší nepříjemnou otázku: Co když nám práce z domova bere něco mnohem důležitějšího, než kolik nám dává? Vědci totiž zjistili, že lidé pracující na dálku tráví stále více času o samotě, častěji pociťují psychickou nepohodu a ve větší míře vyhledávají odbornou pomoc. A nejde o malé rozdíly.

Tichá epidemie za zavřenými dveřmi

Výzkumný tým analyzoval data od více než půl milionu amerických zaměstnanců v období let 2011 až 2024. Zaměřil se na rozdíl mezi profesemi, které lze vykonávat na dálku, a těmi, které vyžadují fyzickou přítomnost na pracovišti.

Výsledky ukázaly výrazný posun. Zaměstnanci v takzvaně vzdáleně vykonatelných profesích trávili o 58 procent více času o samotě než lidé, kteří museli docházet do práce. Ještě více alarmující byl nárůst pravděpodobnosti, že člověk stráví celý den bez jediného lidského kontaktu. Ta vzrostla o 72 procent.

Nejde přitom jen o kolegy z kanceláře. Každodenní život je plný drobných interakcí, kterým většina lidí nevěnuje pozornost. Úsměv pokladní v obchodě, krátký rozhovor s kolegou u kávovaru, pozdrav souseda nebo pár vět s baristou v kavárně. Právě tyto zdánlivé maličkosti vytvářejí pocit, že jsme součástí společnosti. Podle autorů studie se u části lidí tyto kontakty téměř vytratily. Někteří účastníci dokonce zažívali celé dny bez jakéhokoli lidského kontaktu. Žádné pozdravy, žádné rozhovory, žádná náhodná setkání.

zdroj: Profimedia.cz

A co je možná ještě překvapivější, lidé si tento deficit nijak nevynahrazovali po pracovní době. Výzkumníci očekávali, že pracovníci z domova budou více navštěvovat přátele nebo trávit více času mezi lidmi. Opak byl ale pravdou. Ve srovnání s pracovníky docházejícími do kanceláře se po práci scházeli s přáteli dokonce méně často. To podle odborníků naznačuje, že sociální kontakty na pracovišti mají mnohem větší význam, než jsme si dosud připouštěli.

Když samota začne bolet

Následky se začaly projevovat i na psychickém zdraví. Lidé pracující na dálku častěji vykazovali příznaky úzkostí, depresí a psychického vyčerpání. Ve větší míře navštěvovali psychology a psychiatry a častěji užívali léky na psychické potíže. Vědci zároveň zjistili zajímavou věc. Nárůst se týkal především psychiatrických léků. U jiných druhů medikace, například léků na cholesterol nebo vysoký tlak, podobný trend nepozorovali. To naznačuje, že problém skutečně souvisí s psychickou pohodou a nikoliv pouze s celkově horším zdravotním stavem.

Nejhůře dopadli lidé žijící sami. U nich vzrostla pravděpodobnost dne bez jediného sociálního kontaktu o 83 procent. Nárůst psychické zátěže byl navíc téměř dvojnásobný oproti lidem, kteří sdílejí domácnost s partnerem nebo rodinou.

Psychologové přitom už dlouho vědí, že osamělost není jen nepříjemný pocit. Dlouhodobá izolace může zvyšovat riziko depresí, úzkostných poruch, srdečních onemocnění i oslabení imunitního systému. Některé studie dokonce naznačují, že chronická osamělost může být pro zdraví podobně nebezpečná jako kouření nebo obezita.

Není proto náhodou, že bývalý hlavní lékař Spojených států Vivek Murthy už v roce 2023 varoval před epidemií osamělosti a sociální izolace. Podle něj jde o jeden z největších zdravotních problémů současnosti. To ale neznamená, že práce z domova je špatná a všichni by se měli okamžitě vrátit do kanceláří. Ostatní výzkumy totiž opakovaně ukazují, že práce na dálku přináší řadu výhod. Zvyšuje produktivitu, šetří čas, snižuje stres z dojíždění a pomáhá lidem lépe sladit práci s osobním životem. Pro rodiče malých dětí, pečující osoby nebo některé neurodivergentní pracovníky může být dokonce ideálním řešením.

Podle odborníků proto není problém v samotné práci z domova, ale v tom, že mnoho lidí podceňuje význam běžných lidských kontaktů. Když zmizí každodenní sociální interakce, je potřeba je vědomě nahradit jinými aktivitami. Psycholožka Gillian Sandstromová, která sama často pracuje na dálku, proto doporučuje jednoduchou věc: každý den vyrazit mezi lidi. Nemusí jít o velké společenské akce. Stačí procházka po okolí, návštěva kavárny, sportovní aktivita nebo koníček, při kterém člověk potkává další lidi.

Právě v tom se možná skrývá největší paradox práce z domova. Technologie nám umožnily pracovat odkudkoli na světě, ale zároveň nám nenápadně vzaly mnoho drobných kontaktů, které po tisíce let tvořily přirozenou součást lidského života. A jak ukazuje nová studie, lidský mozek si na úplnou izolaci zvyká mnohem hůře, než bychom si možná chtěli připustit.