Sněmovní podvýbor pro kontrolní systémy si od něj vyžádal podklady, které mu ale Dohnal odmítl poskytnout.

Hájil se například tím, že požadované listiny nejsou mezi těmi, které je povinen podle zákona poskytovat. Poslanci se nyní chtějí o dalším postupu radit se sněmovními odborníky na legislativu.

Čtvrtečního jednání se podle pozvánky měla zúčastnit ředitelka odboru interního auditu NKÚ Michaela Argalášová. Jak ale napsal deník Právo, Dohnal jí účast na jednání podvýboru zakázal. "Já jsem paní ředitelce žádnou účast nezakázal. Já jsem jenom upozornil na to, že za úřad jedná navenek prezident," řekl Dohnal. Místo ní jednal s poslanci osobně on sám.

Argalášová ale již na podvýboru vystoupila, a to například loni, kdy poslance rovněž informovala o principech auditu na NKÚ. "Od dubna, května loňského roku se ve vztazích mezi kontrolním výborem a Nejvyšším kontrolním úřadem leccos změnilo a mě praxe naučila, abych se přísně držel praxe zákona a nedělal nic jiného," řekl Dohnal. 

Poslanci se loni na jaře začali zabývat údajným plýtváním penězi na úřadu, kterého se Dohnal dopustil. Upozornilo na to kolegium, tedy širší vedení úřadu. Poslanci sestavili kontrolní skupinu, která má za pomoci najaté auditorské firmy hospodaření NKÚ prověřit. Dohnal jí ale odmítl dát jakékoli dokumenty s tím, že pro tuto kontrolu neexistuje žádný zákonný podklad. Předseda sněmovny Miloslav Vlček nyní kvůli tomu vypracovává návrh na kárné řízení s Dohnalem. 

Poslanci se podle předsedy podvýboru Václava Šlajse (ČSSD) chtěli především seznámit se změnou směrnice pro fungování interního auditu NKÚ, která platí od počátku letošního roku. Chtěli se také seznámit s výsledky auditu vnitřního kontrolního systému provozu vozidel a smluv. "My se domníváme, že pan prezident Nejvyššího kontrolního úřadu, respektive úřad, nám ze zákona tyto materiály má poskytnout," řekl Šlajs. 

Podle něj jde o spor, zda je, či není NKÚ správním orgánem. Dohnal tvrdí, že není. Pokud jde o kontrolu státního majetku a peněz, pak podle Šlajse také není správním orgánem. "Ale s hospodařením se stáním majetkem a státními prostředky nemůže žít Nejvyšší kontrolní úřad jako nějaký nezávislý orgán, který si bude dělat, co chce," tvrdí Šlajs. 

Do nezávislé kontrolní činnosti podle něj sněmovna zasahovat nechce, ale pokud jde o vnitřní hospodaření úřadu, pak podle něj dohled být musí. "To by pak taky mohl mít pan prezident vilu za sto milionů a nikdo by ho nemohl kontrolovat," dodal Šlajs. Jednou z věcí, které poslanci Dohnalovi vytkli, bylo užívání dvou služebních bytů, zatímco nárok měl jen na jeden. 

Podle některých médií ale ve sporu jde právě o nezávislost úřadu a za kritikou Dohnala se skrývá plán politických stran na ovládnutí úřadu, který v posledních deseti letech odhalil rozhazování státních financí v řádu stamiliard korun.