V ČR by mohlo být tzv. bydlení s podporou, pomohlo by bezdomovcům

- Aktuality autor: Jakub Konečný

V Česku by mohlo už za pár let začít fungovat takzvané bydlení s podporou. Do něj by se dostali bezdomovci či lidé z azylových domů. S pomocí sociálních pracovníků by se pak odtud mohli vrátit do běžného života. Počítá s tím koncepce boje proti bezdomovectví, kterou dnes představil ministr práce v demisi František Koníček. Neupřesnil ale ani termín zřízení podporovaných bytů, ani jejich financování. Podle odborníků na problematiku bezdomovectví chybí v Česku byty, kde by se mohli lidé z azylových zařízení či z ulice odrazit ode dna a znovu začít normálně žít.

Pražský bezdomovec.

Pražský bezdomovec.,zdroj: alternativnipohled.cz

"Neexistuje návazné bydlení. Lidé jsou v azylových domech několik let, přestože jsou připraveni bydlet sami. Vzniká závislost na sociálních službách. Člověk zpohodlní," řekl dlouholetý šéf sdružení Naděje Ilja Hradecký. Jeho organizace pomáhá bezdomovcům.

Pokud podle Hradeckého člověk stráví na ulici rok, potřebuje pak tři roky podpory odborníků, aby se mohl vrátit zpět do běžného života. Kdyby se podařilo ztrátě bydlení předcházet či se lidé záhy po "propadnutí" na ulici dostali do bytu, vyšlo by to výrazně levněji než několikaletá pomoc. "Zkušenosti z Vídně ukazují, že je sedmkrát levnější udržet člověka v bytě za cenu, že se mu odpustí dluhy, poskytne se mu bezúročná půjčka, zadotuje se, než když se ocitne na ulici," řekl Hradecký.

Pokud podle tajemnice národního velitele Armády spásy Pavly Vopelákové lidé na ulici ani po čase nedostanou pomoc, ztrácejí naději a rezignují. "Byli bychom rádi, aby azylové domy byly jen takovou přestupní stanicí na nezbytnou dobu," řekla Vopeláková. Podle ní náklady na lůžko v azylovém domě mohou činit i 150.000 korun ročně. Hradecký podotkl, že azylové domy jsou nákladnější než to, kdyby se potřebný dostal rovnou do sociálního bydlení.

Podle ministra v demisi Koníčka je v Česku kolem 30.000 bezdomovců, ztráta střechy nad hlavou hrozí ale 100.000 lidí. Mezi nejohroženější patří samoživitelky, osaměle žijící senioři, postižení, propuštění vězni či děti, které opouštějí v dospělosti dětské domovy.

"Alfa a omega celého řešení je přístup k bydlení, je to zejména bydlení s podporou," uvedl ministr v demisi. Podle něj má nynější systém pomoci "poměrně hodně slabin". Chybí prevence i služby pro lidi v potížích.

Bydlení s podporou je součástí sociálního bydlení, které v Česku neexistuje. Ministerstvo pro místní rozvoj má s pomocí resortu práce navrhnout do konce roku jeho podobu.

V bytě s podporou se potřebným pravidelně věnují sociální pracovníci. Poskytují poradenství, pomáhají s vyřizováním dávek i s hledáním práce. Obyvatele také kontrolují. Postupně se intervaly návštěv prodlužují, nakonec je člověk připraven na samostatný život a může se přestěhovat do běžného bytu.

Podle koncepce by bydlení s podporou mohlo mít snížené nájemné, mohla by v něm být ztížená možnost výpovědi, nájemce by mohl dostávat dávky. Majitel bytu by mohl získat dotace, které by mu obvyklý nájem dorovnaly. Záruky by poskytla i obec či organizace, která by bezdomovcům a lidem v tísni pomáhala.

Potřebným by pomohly obecní byty, ty ale mnohé obce nemají. Z bytového fondu, který na ně stát v roce 1991 převedl, v roce 2009 už nevlastnily tři čtvrtiny.

Tagy: Praha bezdomovci

Zdroje: ČTK