V boji s korupcí by pomohla ohlašovací povinnost, říká Vesecká

- Aktuality autor: red

V boji proti korupci v Česku by podle nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké mohlo napomoci zavedení ohlašovací povinnosti v případech podplácení nebo braní úplatků.

Policisté a státní zástupci se totiž často nedozvědí o korupčním jednání. Počet stíhaných trestných činů souvisejících s korupcí tak neodpovídá tomu, jak korupci vnímají občané, řekla Vesecká ve středu na Žofínském fóru. 

Česko se v loňském hodnocení korupce ve 180 zemích propadlo ze 45. na 52. místo, a zaostává tak za západními státy i svými sousedy kromě Slovenska. Podle Vesecké však policisté nevyšetřují ani stovky případů souvisejících s korupcí. V posledních letech pak stále klesá odhalování uplácení.

"Úspěšný boj s korupcí znamená především prevenci, průhlednost a teprve až poté represi," uvedla nejvyšší státní zástupkyně. Kromě ohlašovací povinnosti to podle ní znamená například nesvěřovat zásadní rozhodnutí do rukou jednotlivců či zveřejňovat dokumenty z veřejných zakázek na webu. 

Ministr vnitra Martin Pecina však vidí ohlašovací povinnost jako problematickou. Lidé, kteří nemají pro svá tvrzení o uplácení v ruce důkazy, by podle něj mohli být podezříváni z křivého nařčení.

Podle předsedy správní rady české pobočky Transparency International Václava Lásky pak v případě, že úředník donese listiny dokazující korupci na úřadě policii, může být také obviněn z trestného činu. 

TIC chce v České republice v budoucnu iniciovat vznik právního předpisu na ochranu takzvaných oznamovatelů - lidí, kteří upozorní na nekalé praktiky na svém pracovišti. Podle definice TIC je oznamovatel bývalým nebo stávajícím zaměstnancem, jenž na pracovišti zpozoruje závažné nelegitimní, neetické nebo nezákonné praktiky prováděné se souhlasem nadřízených a ´informuje o nich osoby nebo instituce, které mohou sjednat nápravu´. 

Vesecká ve středu zároveň upozornila na možná úskalí protikorupčního agenta. Podle ní je velmi důležité, aby byla jeho pozice přesně definována. Pokud by totiž jakékoli uplácení vyprovokoval, nebylo by jeho činnost možné vzít jako důkaz v trestním řízení. Dodala, že také není nutné rozšiřovat okruh trestných činů, při kterých je možné nasadit policejní odposlechy. Použití operativní techniky v případech korupce je dáno mezinárodními smlouvami. 

Protikorupční balíček schválila vláda v lednu. Zavádí mimo jiné institut korunního svědka a částečně mění úpravu protikorupčního agenta a rozšiřuje možnost odposlechů na trestné činy s horní hranicí osm let. Politické strany balíček jako celek podporují, nicméně mají výhrady k jednotlivým opatřením.

Zdroje: ČTK