Ve středu o tom rozhodl pražský městský soud, který v odvolacím řízení potvrdil rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2. Městský soud ale zároveň v dalším řízení potvrdil zamítnutí jiné Uzunogluovy žaloby, kterou se lékař na státu domáhal dvou miliard korun za nemajetkovou újmu. 

Uzunoglu strávil v polovině 90. let v české vazbě dva a půl roku kvůli obviněním z údajných podvodů, přípravy vraždy a mučení. Trestně stíhán byl celkem téměř 13 let, soudy jej pak ale nakonec zprostily všech obvinění.

Od té doby vede se státem řadu soudních sporů, ve kterých se domáhá odškodného. Právnička Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Blanka Petrlíková na odvolacím jednání uvedla, že Uzunoglu po ministerstvu spravedlnosti požadoval celkem 650 miliard korun. 

Součástí této sumy byly i dvě miliardy korun, které Uzunoglu na státu vymáhal za průtahy svého trestního řízení. Obvodní soud pro Prahu 2 a následně i odvolací městský soud ale dospěly k závěru, že tento nárok je promlčený. Uzunoglu totiž nestihl podat žalobu na náhradu nemajetkové újmy v zákonem stanovené šestiměsíční lhůtě. Ta začala běžet den po lékařově pravomocném zproštění viny, tedy 1. srpna 2007. Uzunoglu přitom podal žalobu až koncem července 2008. 

Do běhu promlčecí doby se nezapočítávalo období, kdy o lékařově nároku na odškodnění rozhodovalo ministerstvo spravedlnosti. To se věcí začalo zabývat koncem ledna 2008 a na konci dubna Uzunogluovi přiznalo částku 195000 korun, o čemž ho ihned informovalo dopisem. Počátkem května pak peníze odeslalo na jeho účet. Podle soudů tak Uzunoglu musel vědět, že řízení na ministerstvu je ukončeno a že promlčecí doba tedy dále běží. 

Lékařův právní zástupce Zdeněk Kučera tvrdil, že Uzunoglu považoval částku 195.000 korun jen za jakousi zálohu. Myslel si prý, že se o výši odškodnění dále jedná, a to mimo jiné proto, že měl kvůli tomu později schůzku s politiky v parlamentu. Proto prý věřil, že mu promlčecí lhůta neplyne. Odvolací senát Evy Ištvánkové ale tento argument nepřijal. 

Uzunoglu však podle rozhodnutí soudu dostane v souvislosti s pobytem ve vazbě 900000 korun a úroky za ušlý zisk. Podařilo se mu totiž prokázat, že v době vazby měl uzavřenou smlouvu o výkonu funkce ředitele a jednatele se společností Meridian TLW. Měsíčně měl pobírat odměnu 30000 korun. 

Obvodní soud pro Prahu 2 mu proto přiznal tuto částku za 30 měsíců, kdy nemohl funkci vykonávat, protože byl ve vazbě. Uzunogluovu požadavku tak vyhověl jen částečně - lékař totiž v žalobě částku valorizoval a požadoval celkem 9,5 milionu korun a úroky.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových se proti tomuto rozsudku odvolal a poukazoval mimo jiné na to, že skutečná odměna vyplácená společností mohla být nižší - podle výpisu z obchodního rejstříku měl totiž Meridian v době Uzunogluovy vazby ještě další jednatelku. Senát Ištvánkové však odvolání zamítl a potvrdil, že Uzunoglu má na 900000 korun nárok. 

Uzunogluovy spory se státem ani zdaleka nekončí. Například hned ve čtvrtek projedná jiný odvolací senát pražského městského soudu další Uzunogluovu žalobu, v níž se muž domáhá 11 milionů. K odvolacímu zasedání lékař nedorazil, podle právníka Kučery šel na jiné soudní jednání. 

Z trestné činnosti Uzunoglua vinil Gürken Gönen - tvrdil, že ho Uzunoglu a další lidé v září 1994 spoutali, okradli, bili, fotografovali v ženských šatech a násilně drželi v kanceláři po několik dní. Poté, co byl Uzunoglu zproštěn obžaloby, soudy rozhodly, že se mu má Gönen omluvit a zaplatit mu 250.000 korun za urážku na cti.