Když třicetiletá Binta zjistila, že je těhotná, uvědomila si, že svůj domov v jižním Senegalu bude muset opustit. Těhotenství mimo manželský svazek je v této západoafrické zemi tabu a za potrat hrozí ženám vězení. Otcem dítěte je podle Binty vzdálený příbuzný. Zda byl jejich styk dobrovolný, se nezmínila.

"Nevěděla jsem, jak o tom mám říct své rodině. Rodina má velký strach," řekla. Binta není její pravé jméno, agentura Reuters jí je kvůli ochraně soukromí změnila.

Binta si vymyslela, že si našla novou práci, zabalila si kufry a odstěhovala se do chudinské čtvrti Guediawaye na okraji Dakaru. Sociální pracovnice jí řekla, že Maison Rose (Růžový dům) jí poskytne útočiště.

Stará soudní budova s růžovými zdmi je neobvyklým útočištěm pro ženy a dívky, které uprchly před násilím, znásilňováním, nucenými sňatky a jiným zneužíváním. V posledních devíti letech se místo stalo přechodným domovem pro stovky osob.

"Viděly jsme vše, co se v Senegalu děje," říká Francouzska Mona Chasseriová, která dům založila a postarala se o to, aby působil útulně. "Většina žen si neplánované dítě nechá a porodí," dodala.

Chasseriová se teď snaží rozšířit spektrum pomoci, kterou poskytuje. Zahájila například projekt, jehož cílem je poskytnout ženám pracovní praxi, aby se mohly stát finančně nezávislé, až Maison Rose opustí. Kromě toho učí místní úředníky, jak citlivě přistupovat k ženám, které se ocitnou v této těžké životní situaci.

Těhotenství jako konec světa

V Maison Rose se snaží ženám pomoci překonat psychické trauma skrze poslech hudby, malování a prostřednictvím terapie. Ženy se každý den věnují různým aktivitám, které jim pomáhají se uvolnit a zároveň je připravují na pracovní život.

Šest batolat si hrálo na prosluněném dvoře, zatímco jejich matky spolu sdílely své životní příběhy. Binta seděla naproti šestnáctileté dívce, která se stala obětí znásilnění a byla v sedmém měsíci těhotenství.

Cílem je, aby si vybudovaly ekonomickou a sociální houževnatost, nejprve je ale nutné zklidnit mysl, uvedla Chasseriová.

V jistých oblastech rovnoprávnost mezi pohlavími v Senegalu existuje. Dívky a chlapci mají stejný nárok na základní školství a parlament má jedno z nejvyšších zastoupení žen na světě.

V jiných oblastech jsou ale senegalské ženy znevýhodněné a zranitelné, domácí násilí je rozšířeným problémem. Zákony okolo potratů jsou přísné a provdávání mladých dívek je podle expertů časté. Pro svobodné senegalské ženy je zároveň těžké získat antikoncepci, protože se očekává, že do svatby budou panny, poznamenala Sanou Gningová z mezinárodní nadace Marie Stopes.

"Když neprovdaná žena otěhotní, je to konec světa," dodala. Kvůli stigmatu má taková žena jen málo možností. Může o tom říci své rodině a riskovat, že se ocitne na ulici. Nebo se může pokusit zajistit si nebezpečný potrat, za který hrozí vězení. Mnoho z nich se nakonec rozhodne pro útěk z domova, vysvětlila Gningová. Azylových domů v Senegalu je podle ní stále nedostatek.

Mnoho neprovdaných žen musí nakonec žebrat na ulici. V Maison Rose se postarají o to, aby žena porodila v nedaleké nemocnici a po porodu pomohou s péčí o dítě. V některých případech se spojí i s rodinami dívek ve snaze je přimět, aby jim dovolily vrátit se domů. "Myslím, že tato forma pomoci se musí v Senegalu rozšířit," řekla o Maison Rose Marie Sabaraová z Rozvojového fondu OSN pro ženy.