Ve stížnosti strana jen opakovala výhrady a argumenty, s nimiž se vypořádal už Nejvyšší správní soud. ČTK to řekla mluvčí ÚS Jana Pelcová.

Na rozpuštěnou krajně pravicovou stranu navazuje Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS), jež ve sněmovních volbách získala 1,14 procenta hlasů. DSSS má stejné představitele, podobný program a symboliku. Přelila se do ní také členská základna.

"Z průběhu řízení a z výsledků dokazování před Nejvyšším správním soudem dle názoru soudců Ústavního soudu vyplývá, že činnost navrhovatelky (Dělnické strany) v mnohých aspektech vykročila z mezí volné soutěže politických stran," uvedla Pelcová.

Nejvyšší správní soud podle ústavních soudců plně respektoval právo na spravedlivý proces. Stranu seznámil se všemi důkazy, k nimž se také mohla vyjádřit. "Navíc celý proces bylo možno veřejně sledovat a veškeré relevantní materiály byly publikovány na webových stránkách Nejvyššího správního soudu," uvedla Pelcová. Ústavním soudcem zpravodajem byl František Duchoň.

Dělnická strana ve stížnosti tvrdila, že správní soud svým verdiktem popřel ústavní práva na svobodné vyjádření názorů a omezil svobodu sdružování. Strana měla také procesní námitky. "K takovým závěrům soudci Ústavního soudu nedospěli," řekla Pelcová.

Soud rozpustil Dělnickou stranu průlomovým rozhodnutím ze 17. února. V programu, idejích a symbolech strany nalezl xenofobní a šovinistické prvky, rasistický podtext a návaznost na nacionální socialismus, tedy ideologii spojenou s Adolfem Hitlerem. Strana podle soudu podněcuje k násilí a usiluje o radikální změnu demokratického zřízení. Podle verdiktu také uměle vytváří pocity ohrožení, třeba ze strany cizinců a imigrantů.