Slavnostní bohoslužby v hlavní soulské katedrále se zúčastnila mimo jiné jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje a několik severokorejských uprchlíků. Organizátoři mše původně pozvali také zástupce severokorejské vlády, ti ale účast odmítli. Severní část poloostrova tak reprezentovali právě uprchlíci nebo tři desítky kněží a jeptišek, kteří se ze severu na jih poloostrova dostali ještě před válkou na počátku padesátých let. 

Během bohoslužby papež vyzval ke smíření skrze odpuštění, i když se to prý může zdát "nemožné, nepraktické a dokonce snad i nesnesitelné". Korejci prý však nesmí zapomenout, že jsou "jedna rodina, jeden národ". 

Na začátku mše se papež také sklonil před sedmi ženami, které za druhé světové války japonská armáda držela jako sexuální otrokyně. Takových žen bylo podle některých údajů v Koreji až 200 tisíc. 

Františkova žádost o usmíření přichází v době, kdy Soul a Washington zahájily společné vojenské cvičení. Manévry přitom Pchjongjang vnímá jako přípravu na invazi a sám hrozí útokem, který by "hrozbu" odvrátil. 

Soulský arcibiskup Františkovi před mší věnoval "trnovou korunu", vytvořenou z ostnatého drátu pocházejícího z ostře střežené demilitarizované zóny, která odděluje oba korejské státy. Na koruně je přitom vyryto "Ut unum sint" (Aby jedno byli), výzva k jednotě křesťanů, která ale v kontextu rozděleného poloostrova dostává další význam. 

Pro Františka je návštěva Jižní Koreje jeho třetí zahraniční cestou od loňského zvolení papežem. Jde o první návštěvu hlavy římskokatolické církve v této zemi po 25 letech. 

V lednu se papež na asijský kontinent vrátí, plánuje navštívit Filipíny a Srí Lanku. Asie představuje pro Vatikán výzvu i příležitost, je domovem 60 procent světové populace, ale žije zde jen 12 procent všech katolíků, připomíná deník The Wall Street Journal.