ÚS nevyslechne svědky navržené ČSSD ani poslance Věcí veřejných

AKTUALIZOVÁNO (aktualizováno: 29. 5. 2013 15:38) - Aktuality autor: Jakub Konečný

Ústavní soud (ÚS) nevyslechne šestici svědků, které mu v řízení o církevních restitucích navrhla ČSSD. Vypovídat tak nebudou ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09 a STAN), ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) ani olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Soud také nepředloží předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU, což navrhoval zástupce poslanců ČSSD Lubomír Zaorálek. Neuspěla ani skupina senátorů, kteří žádali výslech čtyř poslanců Věcí veřejných. Soud ve 14:15 ukončil dokazování a dal prostor k závěrečným návrhům. 

Ústavní soud

Ústavní soud,zdroj: isifa/Lidové noviny/TOMÁŠ HÁJEK

Tři skupiny kritiků církevních restitucí doufají, že soud zváží jejich argumenty a vyhoví jim. "Věřím, že Ústavní soud nedovolí pošlapání základních demokratických principů našeho státu," řekl advokát skupiny senátorů Karol Hrádela. "Zákon je neústavní v řadě ohledů. Vytváří exkluzivní klub církví, které jsou zvýhodněny vůči jiným," uvedl Zaorálek. 

O návrzích na svědecké výslechy rozhodoval Ústavní soud na uzavřených poradách, všechny zamítl. Soudci ale nebyli jednotní. Pavel Rychetský, Jaroslav Fenyk, Jan Musil a Vojen Güttler zaujali odlišné stanovisko ohledně návrhů ČSSD. Znamená to, že pravděpodobně chtěli svědky předvolat. Zároveň se vyslovili také pro položení předběžné otázky, ale většina patnáctičlenného pléna je přehlasovala. 

Nechutný billboard ČSSD.

Svědci navržení ČSSD měli podle Zaorálka detailněji osvětlit okolnosti vzniku zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi, stejně jako podmínky církevních restitucí. Kritici normy chtěli zároveň vnést jasno do toho, jak se určoval objem vydávaného majetku a finančních náhrad. Kromě Hanákové, Bendla a Graubnera požadovali sociální demokraté také výslech ústředního ředitele Státního pozemkového úřadu Petra Šťovíčka, pověřeného šéfa Lesů ČR Michala Gaubeho a představitele Bratrské jednoty baptistů Milana Kerna. 

"Dochází tady k obrovskému transferu majetku, samotný návrh zákona mluví o 134 miliardách. My se celou dobu nemůžeme dobrat toho, jak se k těmto číslům došlo," uvedl Zaorálek. Podle něj není jasné, z jakých historických podkladů vláda vycházela. "Zvyšuje se naše riziko a podezření, že se dostáváme za únor 1948," doplnil Zaorálek. 

Sociální demokraté také neúspěšně vyzvali ÚS, aby se obrátil na Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku s takzvanou předběžnou otázkou. Cílem bylo zjistit, zda finanční náhrady v rámci církevních restitucí nepředstavují takzvanou nedovolenou veřejnou podporu. 

Poslanci nejsou schopni podat návrh správně

Návrhy na další dokazování měli v řízení také komunisté a senátoři, za které vystupuje Hrádela. Požadoval svědecký výslech Víta Bárty, Radka Johna, Michala Babáka a Kateřiny Klasnové z Věcí veřejných, kteří měli potvrdit, že jedno důležité hlasování v Poslanecké sněmovně se odehrávalo při technické přestávce. Věci veřejné tak prý nemohly hájit zájmy svých voličů. 

Podle ústavních soudců Hrádela návrh napoprvé nepodal řádným způsobem, proto o něm musel soud jednat na druhé uzavřené poradě. Nakonec jej soudci zamítli, tentokrát už jednotně. "Jejich případná svědecká výpověď je nadbytečná, vycházíme ze stenozáznamů, které nám poskytují přesnější informaci o průběhu schůze než po delším časovém odstupu vzpomínky jednotlivých účastníků," uvedl Rychetský.

Tagy: ČSSD chucpe církevní restituce Ústavní soud

Zdroje: ČTK