Podle údajů cizinecké policie už žalobu podalo 123 běženců z více než 2400 lidí, kteří od ledna do srpna skončili v českých detenčních zařízeních. Soudy zatím vyhověly 36 návrhům, uvedla Česká televize. Podle jejích informací také nyní Advokátní komora ČR začíná organizovat pomoc migrantům, zatím se jí přihlásilo asi 20 advokátů.

Pelikán řekl, že znění azylových zákonů a realita "nejdou dohromady". Upozornil, že podle zákonů mají být migranti zadrženi jen kvůli nezbytným úkonům.

"Ve skutečnosti vidím tábory, kde jsou ti lidé drženi mnoho týdnů. Předpokládám, že nějaké soudní spory z toho budou, a sám jsem zvědavý, jak dopadnou," podotkl.

I kdyby se žaloby rozhodlo podat několik set migrantů, české soudy to podle ministra zásadně nezatíží. Tyto počty se prý dají zvládat, navíc jde o typově stejné případy, takže podle jednoho se vyřeší ty ostatní.

Ministr Pelikán také zkritizoval podmínky v zařízeních, kde jsou běženci zadržováni. "Ti lidé tam nejsou za trest. Jediné, co podle našich zákonů spáchali, je přestupek," podotkl.

Navzdory tomu jsou na tom migranti podle něj v některých ohledech hůře než vězni. Například neví, na jak dlouho v zařízeních jsou. "To je psychicky strašné," poznamenal Pelikán.

"Myslím, že náš stát a jeho občané mají také svá práva. Varuji před takovým bagatelizováním problémů s migranty. Mnozí nám nesdělují osobní údaje a nespolupracují s úřady. Nevíme, jestli nejsou hrozbou pro společnost. Dodržujeme zákony. To je jediná správná cesta v chaosu kolem nás. A když si migranti přečtou výroky ministra spravedlnosti, obávám se, že žalob na stát, jehož je ministrem, bude více než dost," uvedl Chovanec.

Vláda nesouhlasí s kvótami Bruselu na přerozdělování uprchlíků, Pelikán měl jako jediný člen kabinetu jiný názor. Dnes uvedl, že podle jeho názoru by ČR mohla umožnit uprchlíkům na svém území, aby tu požádali o azyl. "To by mohla být cesta - vzít si ty, které už tu máme, místo toho, abychom si je složitě dováželi z Itálie," uzavřel.

Nejvyšší správní soud (NSS) v září podal k Soudnímu dvoru EU takzvanou předběžnou otázku, jež má vyjasnit oprávněnost zajišťování migrantů za situace, kdy české právo nedefinuje objektivní kritéria "vážného nebezpečí útěku". Otázka se konkrétně týká cizinců, kteří mají být podle dublinských nařízení přemístěni do jiného státu unie k posouzení jejich žádosti o azyl.

Podle NSS byla dosavadní policejní praxe při zajišťování cizinců předvídatelná, měla oporu v zákoně a nevykazovala prvky svévole.

Krajský soud v Ústí nad Labem ovšem nedávno rozhodl, že dublinská nařízení vyžadují v jednotlivých zemích zákonné vymezení objektivních kritérií, na jejichž základě lze v každém individuálním případě posoudit vážné nebezpečí útěku.