Uprchlého Ponocného zatím Kostarika nevydá, požádal o azyl

- Aktuality autor: red

Bývalý úředník ministerstva financí Karel Ponocný, odsouzený v České republice v kauze peruánského dluhu na sedm let do vězení, požádal v Kostarice o azyl.

Kostarické úřady sice odsouhlasily jeho vydání do ČR, muž však vedle žádosti o azyl rozhodnutí o vydání opakovaně napadl. Eskorta do Česka tak byla již dvakrát odvolána.

Řekl to mluvčí ministerstva spravedlnosti Jiří Hovorka. Ponocný byl v minulosti jako uprchlý odsouzen za fingované vymáhání údajně nedobytného státního dluhu ve výši 46 milionů korun z jihoamerické republiky Peru. 

Termín první eskorty byl podle Hovorky stanoven již na 22. června, Ponocný si však podal první žádost o propuštění na svobodu z důvodu údajné nezákonnosti řízení a rozhodnutí o vydání. Kostarické úřady ji zamítly, nový termín eskorty do Česka pak byl 16. srpna. Ještě předtím však Ponocný podle mluvčího úřadu požádal o azyl a podal novou žádost o propuštění. Eskorta tak znovu padla. 

"Podle předběžného odhadu již náklady zmařených eskort přesahují 200.000 korun. V současné době nicméně českým orgánům nezbývá než vyčkat, dokud nebude kostarickými orgány rozhodnuto i o těchto nových žádostech odsouzeného Ing. Karla Ponocného," řekl Hovorka. ´

Ponocný byl zadržen loni v září na základě zatykače Interpolu ve svém bytě na předměstí kostarického hlavního města San José. Záběry ze zatčení přinesla kostarická televize: www.teletica.com/noticia-detalle.php?id=19689&idp=1. V Kostarice žil Ponocný údajně od roku 2004 a poté, co uzavřel sňatek s místní ženou, získal i tamní občanství. 

Ponocný a podnikatel Anton Murárik byli před několika lety uznáni vinnými z podvodu a dostali po sedmi letech vězení. Kvůli aféře kolem peruánského dluhu rezignoval na funkci náměstka ministra financí Ladislav Zelinka. Ve funkci ředitele odboru mezinárodních finančních vztahů skončil i Ponocný, který pak uprchl do zahraničí. 

Ponocný a Murárik podle rozsudku po vzájemné dohodě zamlčeli Zelinkovi podstatné informace o skutečném stavu údajného peruánského dluhu vůči ČR. Šestačtyřicetimilionovou pohledávku totiž nebylo třeba vymáhat, peníze ležely od 90. let na účtu v Československé obchodní bance (ČSOB).

Ponocný to podle soudů věděl - dříve pracoval v ČSOB v oddělení deblokací a měl peruánský dluh na starosti. Přestože muži podle obžaloby věděli, že jihoamerický stát už České republice nic nedluží, předstírali, že jde o nedobytné pohledávky. A Murárik Zelinkovi slíbil, že se pohledávky pokusí vyřídit s pomocí svého bratra a jeho firmy v Bolívii. 

Smlouva mezi bolivijskou firmou a ministerstvem financí, za které ji podepsal Zelinka, byla uzavřena v září 2001. Murárik pak podle rozsudku před Zelinkou předstíral, že bolivijská firma vyvíjí slíbené aktivity. Tvrdil mu, že vymožení celého dluhu je nereálné, že Peru by možná dalo jen nějakou symbolickou částku. V dodatku ke smlouvě z roku 2002 tak kvůli tomu byla stanovena vyšší odměna - 95 procent z vymožené částky.

O pár měsíců později dal Ponocný jako šéf ministerského odboru pokyn ČSOB, aby oněch 95 procent, zhruba 43 milionů korun, převedla na bankovní účet založený Murárikem. Murárik z účtu vybral 200.000 dolarů a zbytek peněz zmizel na kontech v zahraničí. Do státního rozpočtu putovalo jen zbylých pět procent, tedy asi 2,3 milionu korun. 

Pohledávky vznikly v letech 1979 a 1980, kdy byly republice Peru poskytnuty úvěry a zboží. Všechny věřitele zaštiťovala ČSOB. K vypořádání téměř celé pohledávky došlo podle žalobce už v roce 1996.

Zdroje: ČTK