Ředitel pražské záchranné služby Zdeněk Schwarz řekl, že ohroženi jsou všichni lidé, kteří jsou déle venku nedostatečně oblečeni.

Citlivější na mráz jsou senioři a děti. V Praze podle Schwarze umrzne ročně přes deset lidí, záleží na průběhu zimy. Letos jich je už třináct, další jsou po celé republice - jen za tento víkend umrzlo šest lidí. 

"Ohrožen je každý, kdo je v mrazech venku a nemá kde být v teple. Bezdomovci, senioři s demencí, kteří cestu domů zapomněli, děti, které při hře na mráz nemyslí, či dospělí třeba na horské túře," shrnul. 

Omrzliny hrozí na nekrytých částech těla, jako jsou prsty rukou a nohou, ušní lalůčky či nos. Tělo soustřeďuje krev a teplo k životně důležitým orgánům. Postupně ale prochládá i vnitřek těla. Člověk začne umrzat, když vnitřní teplota klesne pod 35 stupňů Celsia, zhruba dva stupně pod normál. V těle se zastaví enzymatické reakce, nezbytné pro jeho funkce. Bezprostřední příčinou smrti pak je srdeční zástava. 

Umrzajícímu je nejprve zima, pak už nic necítí, jen je unavený, chce spát. Není schopen vstát a jít, i když tím by se zahřál. "Někde se schoulí a v letargii umře," řekl jeden z oslovených lékařů. 

Další varoval před ohříváním se alkoholem. Když se člověk napije, zúží se mu cévy v oblasti břicha a rozšíří cévy povrchní. V chladném počasí naopak jsou povrchní cévy zúženy, chrání to před ztrátou tepla. "Kdyby vypil člověk soudek rumu, který mu přinese bernardýn, zmrzl by dříve, než kdyby bernardýna nepotkal. Teplo by nechránilo uvnitř, ale vyzářil by ho," řekl primář Karel Nešpor z bohnické psychiatrické léčebny. 

Odborníci radí chránit se před mrazem teplým oblečením. Rodiče by měli dohlédnout, aby děti byly dostatečně oblečeny. Měli by dbát i na starší příbuzné. V mrazu se maže kůže krémy s olejem, nikoli s vodou, protože ta zmrzne a může poškodit kůži i drobné povrchové žilky. Omrzliny se nesmějí rychle ohřívat, začíná se chladnou vodou, která se postupně otepluje.