Na podzim roku 2024 si návštěvníci jednoho velkého kostela ve Spojeném království překvapeně všimli, že u východu na ně promlouvá stolní robot. Jakmile s ním navázali oční kontakt, začal konverzaci. Jemným ženským hlasem odpovídal na otázky o historii kostela a dokázal přepínat mezi šesti jazyky. Turisté byli nadšení, děti fascinované a mnozí v úžasu, že se posvátné místo pouští do experimentů s umělou inteligencí. Za projektem stála studie výzkumníků z univerzit v Glasgow a v Central Lancashire, kteří chtěli zjistit, zda může být sociální robot využitelný jako vícejazyčný průvodce v náboženském prostředí. Kostel už měl s technologiemi zkušenosti – například vytvořil videohru o své historii. Odtud vzešla i myšlenka vyzkoušet robota, vysvětluje odborník na sociální robotiku Andrew Blair z Glasgowské univerzity.

Zajímavé však bylo, že i v tak tradičním prostoru našla robotická inteligence překvapivě klidné přijetí. Lidé říkali, že jsou překvapení, ale považují to za dobrý způsob, jak se něco naučit. Některým se líbilo, že robot dává dětem pocit, že církev není uzavřená minulosti. Jiným usnadnil komunikaci tím, že mluvil jejich jazykem. Přesto měl své slabiny – kamera ztrácela kontakt, když si návštěvníci před obličej zvedli telefon, a robot pak konverzaci vypínal. Blair přesto věří, že podobné experimenty dokazují, že i starobylé instituce mohou držet krok s dobou. Jeho tým se plánuje vrátit do kostela v roce 2026, tentokrát s cílem vytvořit robota společně s duchovními, ne místo nich.

Bohoslužba v kostele vytvořena pomocí ChatGPT a vedli ji avatary promítané na obrazovce.zdroj: Profimedia.cz

Božství online: od TikToku po umělou inteligenci

V digitálním světě je Bůh přítomen všude. Na internetu si může každý během pár kliknutí najít náboženství či duchovní směr, který odpovídá jeho hodnotám – nebo si jednoduše vybrat z idejí, které mu sedí. Dřív se lidé se svými otázkami obraceli na duchovní autority, dnes se ptají internetových vyhledávačů. Technologický pokrok a náboženství se ovšem proplétají už po staletí, od knihtisku přes rozhlas až po televizi. Dnes tuto roli převzaly sociální sítě a aplikace. Na TikToku či Instagramu se šíří krátká videa s náboženskými hashtagy, mobilní aplikace pomáhají muslimům najít halal restaurace či modlitební prostory a buddhističtí mniši v nich předvádějí akrobatické cvičení jako duchovní disciplínu. Jak poznamenává religionista Robert Geraci, lidé dnes mají přístup k náboženským myšlenkám z celého světa, což zásadně mění jejich perspektivu.

Do náboženství začíná zasahovat i samotná umělá inteligence. Kněz Caru Das Adhikary z utahského chrámu Hare Krišna používá Google Gemini k překladu sanskrtských veršů do rapu. Děkan teologické fakulty Ed Stetzer využívá ChatGPT při přípravě kázání, ale přiznává, že umělá inteligence není vždy přesná – jen pomáhá vydat se správným směrem. Mnozí však varují před ztrátou osobního rozměru víry. Rabín Pinchas Goldschmidt upozorňuje, že tím mizí emoce i osobní kontext. Neexistuje podle něj absolutní otázka ani absolutní odpověď.

V Japonsku už existují robotičtí kněží. Profesor Gabriele Trovato vytvořil robota SanTO, který má podobu neoklasicistního světce a odpovídá na dotazy o Bibli a životech svatých. V pekingském chrámu Longquan působí robotický mnich Xian’er, jenž recituje mantry a vyučuje základy buddhismu. V indickém chrámu v Thrissuru byl živý slon nahrazen robotickým, aby se náboženské obřady obešly bez utrpení zvířat.

zdroj: Profimedia.cz

V kjótském chrámu Kódai-dži pak stojí Mindar – dvoumetrový android s porcelánovou pokožkou a hliníkovou kostrou, představující bódhisattvu soucitu Kannon. Dokáže mluvit o zenu a buddhistické filozofii a mnozí věřící jeho slova berou vážně. V jiném japonském chrámu, Kófuku-dži, se dokonce pořádají pohřby pro robotické psy Aibo. Jejich majitelé věří, že i stroje mají duši, a přinášejí je mnichům, kteří se za ně modlí, aby mohly odejít do Čisté země.

Tím více vyvstává otázka, kolik víry mohou lidé vložit do umělé inteligence. Dá se skutečně důvěřovat robotovi, který pronáší kázání nebo modlitbu? Odpověď se snaží hledat i náboženští vůdci. V červenci 2024 se v Hirošimě sešli představitelé hlavních světových náboženství, aby podpořili Římskou výzvu za etickou umělou inteligenci. Na místě, které bylo kdysi zničeno jinou převratnou technologií – atomovou bombou – podepsali dohodu o odpovědném využívání AI.

Technologie mají lidstvu sloužit, ne ho ovládnout. Sestra Ilia Delio z Villanovské univerzity k tomu dodává, že smyslem je využívat technologii ne k nahrazení víry, ale k jejímu prohloubení. Jde o to, jak se stát vědomějšími si toho, že patříme jeden k druhému, a jak lépe vnímat sílu života, kterou nazýváme Bohem. Budoucnost náboženství může být zvláštnější, než napovídají statistiky. Víra nemizí – jen mění podobu. Od obrazovek telefonů přes robotické oltáře až po algoritmy, které recitují modlitby, se lidstvo znovu učí hledat smysl. Tentokrát v digitálním chrámu.