Udeřila tropická vlna: Tohle senioři v horku často podceňují

Horko zatěžuje každý organismus  zvyšuje tep, krevní tlak i spotřebu tekutin, a tělo se musí intenzivně ochlazovat, aby udrželo vnitřní rovnováhu. U mladších lidí to většinou funguje bez problémů, ale u starších osob se schopnost termoregulace s věkem zhoršuje. Cévy nejsou tak pružné, srdce pracuje s menší rezervou a ledviny hůře zvládají nárazové ztráty vody. I běžné vedro, které by jinému člověku způsobilo jen únavu, tak může u seniora spustit nebezpečný řetězec událostí, od mírné slabosti přes zmatenost až po kolaps. Právě proto je nutné u starších lidí myslet na prevenci dvojnásob.

Bez pravidelného pití hrozí kolaps:  Ví to každý, ale málokdo to skutečně dodržuje

Jedním z největších, ale často přehlížených rizik pro seniory během vlny veder je nedostatečný příjem tekutin. Zatímco mladší organismus si s výkyvy teplot poradí snáze, tělo ve vyšším věku už nemá takovou rezervu. Žízeň přichází později, nebo vůbec. A i když se starší lidé tolik nepotí, jejich tělo přesto ztrácí vodu. Někdy dokonce rychleji, než si sami uvědomují.

A stačí málo. Už při ztrátě pouhých dvou procent tělesné vody klesá fyzická výkonnost o pětinu. U seniora to může znamenat náhlou slabost, pád, selhání ledvin nebo zhoršení stavu srdce.

Pitný režim je v horku doslova záchrannou brzdou. Každý člověk by měl denně vypít minimálně dva litry čisté vody, bez započítání kávy, čaje nebo léků, které tělo spíše odvodňují. Pomáhá mít sklenici stále na očích, pít průběžně po menších doušcích a sledovat i barvu moči. Pokud je tmavá, tělo volá o pomoc. A spoléhat se na žízeň? V tomhle věku a počasí je to zkrátka příliš velký risk.

Věděli jste, že některé látky v lécích mohou v horku škodit víc, než pomáhat?

Vysoké teploty nezatěžují jen lidský organismus, ale také to, co do něj vkládáme, například důležité léky. Málokdo tuší, že právě některé běžně užívané přípravky, například na vysoký tlak, srdeční selhání nebo močopudné léky (tzv. diuretika), mohou v horku zesilovat své účinky a vést až ke kolapsu. Důvodem je nejen jejich přímé působení na vodní hospodářství těla, ale i to, že v teple se mění jejich stabilita.

Některé tablety nesmějí být uchovávány při teplotách nad 25 °C  a přitom právě to je běžná teplota v kuchyni nebo koupelně během letních měsíců. Přehřátý lék může ztratit účinnost, ale také změnit své chemické vlastnosti.

Jak se chránit? Pokud pravidelně užíváte více druhů léků, je namístě konzultovat s lékařem nebo lékárníkem, zda není během horkých dní vhodné upravit dávkování. Některé léky mohou totiž v kombinaci s vysokými teplotami působit agresivněji, nebo naopak ztrácet účinnost. Uchovávejte je proto v chladné a suché místnosti, mimo dosah přímého slunce.

Přehřátý byt jako nenápadný nepřítel

Mnoho seniorů zůstává během veder zavření ve svých bytech, aniž by si uvědomovali, že právě jejich domov se může stát největší hrozbou. V přehřátých panelácích se teplota často vyšplhá nad 30 °C už dopoledne a v noci téměř neklesá. Tělo tak nemá prostor k odpočinku, regeneraci ani ochlazení, přehřívá se i v klidovém režimu.

To, co vypadá jako únava nebo nevolnost, může být začátek vážného stavu. Statistiky varují: právě v noci roste počet srdečních selhání, mrtvic i kolapsů způsobených přehřátím. Tichý stres, který tělo v dusném bytě zažívá, se zkrátka hromadí.

Co pomáhá? Větrat naplno brzy ráno, přes den zatáhnout závěsy nebo žaluzie a neváhat využít jednoduché ochlazovací triky, jako mokrý ručník na šíji, chladná sprcha nebo pobyt v klimatizované knihovně či obchodě. Každý stupeň při poklesu teploty je příznivý. A někdy je i krátká procházka do chladnějšího prostoru lepší než zůstat zavřený v rozehřáté pasti domova.

Nevycházejte ven v nejhorší možnou dobu!

Polední slunce není milosrdné. Mezi 11. a 17. hodinou by se mu měl vyhýbat každý, natož ti nejzranitelnější – senioři. Přesto je v těchto hodinách vídáme, jak směřují pěšky na poštu, k lékaři nebo na nákup. Často bez klobouku, bez vody a bez povědomí o tom, jaký tlak jejich tělo právě snáší.

A následky na sebe nenechávají dlouho čekat. Záchranáři v letních měsících pravidelně zasahují u seniorů, kteří zkolabovali na ulici nebo v dopravě právě kvůli přehřátí a dehydrataci. Společným jmenovatelem bývá právě špatně zvolená denní doba, kdy je největší vedro, žádný stín. Přitom by často stačilo jediné: naplánovat pochůzky na brzké dopoledne nebo podvečer, kdy slunce ztrácí sílu a tělo má větší šanci nápor ustát. V horku totiž není slabost projevem stáří, ale varovným signálem, který se nevyplácí přehlížet.

Když udeří vedra, odložte vrstvy oblečení, omezte pohyb na slunci a především pravidelně pijte, i když zrovna nemáte pocit žízně. Ideální je doplňovat tekutiny po malých dávkách, zhruba každou půlhodinu pár doušků. Tak tělo zůstane hydratované a zároveň nedojde k přetížení ledvin. Celkový denní příjem by se měl pohybovat kolem 2 až 3 litrů, podle zdravotního stavu a fyzické zátěže.