Jde o reakci na nedávné schválení rezolucí v americkém a švédském parlamentu, které označily masakry Arménů Turky za první světové války za genocidu, napsala agentura Reuters. Arménie vzápětí jeho hrozby odsoudila. 

Turecko, člen Severoatlantické aliance a kandidát na vstup do Evropské unie, již povolalo své velvyslance z USA a Švédska ke konzultacím a upozornilo, že tyto rezoluce podkopávají snahy o usmíření s Arménií. 

"V naší zemi nyní žije 170 tisíc Arménů. Pouze 70000 z nich jsou turečtí občané, my jsme však jejich zdejší pobyt tolerovali. Bude-li to nezbytné, mohu těm zbývajícím 100000 říci, aby se vrátili domů. Nejsem povinen je mít dále ve své zemi," řekl Erdogan, kterého citovaly agentury. 

Erdogan řekl, že Turecko přijalo arménské imigranty, aby ukázalo svůj mírový přístup, ale oplátkou za to nic nezískalo. Jeho slova vyvolala ostrou reakci Arménie. 

"Tento typ politických deklarací nepřispívá ke zlepšení vztahů mezi našimi státy," prohlásil arménský premiér Tigran Sarkisjan. "Když si turecký ministerský předseda dovolí taková prohlášení, okamžitě se nám vybaví vzpomínky na události z roku 1915," řekl Sarkisjan. 

Redaktor turecko-arménského týdeníku Agos Aris Nalçi uvedl, že to není poprvé, co Erdogan něco takového řekl. "Nechápali jsme to jako vážnou hrozbu," podotknul. 

V Turecku, zejména v Istanbulu, pracují tisíce nelegálních arménských imigrantů, většinou žen. Dělají manuální práce, nebo pracují jako hospodyně nebo vychovatelky. Přesný počet imigrantů z Arménie žijících v Turecku není znám. 

Muslimské Turecko a křesťanská Arménie podepsaly loni protokoly o navázání diplomatických vztahů a otevření společných hranic. Dokumenty však musí ratifikovat parlamenty obou zemí, jejichž vlády se vzájemně obviňují z úsilí torpédovat usmíření. 

Švédský parlament přijal rezoluci označující masakr Arménů za osmanské říše za genocidu 11. března. Učinil tak přes odpor švédské vlády. Ankara okamžitě povolala svého velvyslance ve Stockholmu ke konzultacím a odřekla Erdoganovu návštěvu Švédska. 

Zahraniční výbor Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu označil masakr Arménů v době první světové války za genocidu 4. března. Před přijetím takového dokumentu varovala americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Turecko rovněž povolalo svého velvyslance z Washingtonu ke konzultacím. 

Arméni trvají na tom, aby byly masakry a deportace z let 1915-17, v době osmanské říše, při nichž podle nich zahynulo 1,5 milionu Arménů, uznány za genocidu. Turecko však připouští pouze 300000 až 500000 mrtvých, kteří však podle něho nebyli oběťmi nějakého cíleného vyhlazování, nýbrž chaosu posledních let osmanské říše.