Podporování menšin ve formě pozitivní diskriminace se zrodilo v USA už v šedesátých letech minulého století s cílem odstranit rasovou segregaci a dát všem Američanům stejnou příležitost v práci a ve vzdělávání. Podpora sociálně či rasově znevýhodněných skupin ve školství a veřejném životě se promítla do systému přijímání na střední a vysoké školy, které směly zvýhodňovat černošské a hispánské uchazeče, aby kompenzovaly jejich sociální handicap.

Upravené podmínky výběrového řízení vyvolaly v USA řadu sporů a soudních kauz. Americký nejvyšší soud v roce 2007 rozhodl, že školy nesmějí při přijímání studentů vytvářet "rasové kvóty", nicméně rasová příslušnost může být jedním z mnoha faktorů, které o přijetí rozhodují. Obamova vláda uplatňování rasového hlediska schválila nařízeními v roce 2011 a 2016.

Podle názoru nynější vlády to ale vedlo k tomu, že školy si postupně vládní nařízení vykládaly zjednodušeně a nyní se pohybují až za hranicemi zákona. Ministerstvo spravedlnosti podle listu The Wall Street Journal prošetřuje postup Harvardovy univerzity, která údajně diskriminuje Američany asijského původu nezákonným preferováním jiných etnických skupin.

Podle stoupenců i kritiků pozitivní diskriminace je nepochybné, že ministerská akce je namířena proti zvýhodňování černochů a latinoameričanů. Soud má v této kauze rozhodovat v říjnu.