Tři rodiče pod jednou střechou: neobvyklá rodina šokuje okolí
17. 3. 2026 – 13:34 | Zpravodajství | Alex Vávra
Tři dospělí, tři děti a jedna domácnost. Neobvyklá rodina z Kalifornie ukazuje, jak může fungovat společný život v trojici – se sdílenou péčí, financemi i odpovědností, ale také s výzvami, které takové uspořádání přináší.
Dobří rodiče možná přicházejí ve třech. Příběh jedné americké rodiny z Kalifornie ukazuje, že tradiční model mámy a táty dnes není jedinou cestou. Trojice partnerů žijících pod jednou střechou vychovává tři děti, sdílí domácnost i finance a tvrdí, že jejich uspořádání funguje lépe než klasická rodina. Zatímco pro někoho může jít o kontroverzní experiment, pro jiné je to jen další podoba moderního soužití.
Frank Eric Blackcloud II, Tatyana Brown a Lexi Bowman dnes tvoří pevně semknutou trojici. Ne vždy tomu tak ale bylo. Eric a Tatyana se poznali před jedenácti lety jako přátelé a postupně se do sebe zamilovali. Zlom nastal ve chvíli, kdy Tatyana otevřeně promluvila o své bisexualitě. Pár se rozhodl opatrně prozkoumat nemonogamii, což nakonec vedlo k tomu, že se do jejich života dostala Lexi, kterou Tatyana znala už z dřívějška. Během krátké doby mezi nimi vzniklo silnější pouto a po sérii otevřených rozhovorů se rozhodli vytvořit společný vztah. Lexi se k rodině připojila naplno v létě 2025.
Frank, Tatyana a Lexi
zdroj:
Profimedia.cz
Každodenní život ve třech
Dnes žijí všichni společně s dětmi Oliverem, Sage a Naiomi v jednom domě v San Diegu. Fungování domácnosti mají rozdělené, ale klíčem je podle nich týmová spolupráce. Každý má svou oblast – od vaření přes péči o zahradu až po údržbu domu – zároveň se ale podílejí na chodu celé rodiny společně. Do systému zapojují i děti, které se učí přispívat a fungovat jako součást většího celku. Praktickou výhodou je, že je vždy někdo k dispozici, ať už jde o školu, domácí úkoly nebo běžné každodenní situace. Finance sdílejí a postupně je ještě více sjednocují.
Začlenění Lexi do rodiny probíhalo opatrně a bez dramat. Setkání s dětmi byla nenucená, bez velkých oznámení. Nejstarší Oliver zpočátku řešil především to, zda se něco změní v jeho jistotách a vztahu s rodiči. Jakmile pochopil, že základ rodiny zůstává stejný, situaci přijal. Mladší děti reagovaly spíše zvědavě a postupně si na novou realitu zvykly.
Trojice se svými dětmi
zdroj:
Profimedia.cz
Reakce okolí byly různorodé. Zatímco část rodiny a přátel si na nový model zvykla a přijala ho, jiní zůstávají zdrženliví. Některá přátelství se postupně rozpadla, jiná se naopak upevnila poté, co lidé viděli, jak domácnost funguje v praxi.
Vztahy, komunikace a výzvy
Ani tento typ soužití se nevyhnul problémům. Žárlivost se objevila zejména na začátku, i když spíše nenápadně než dramaticky. Napětí vznikalo především kolem času a pozornosti, zvlášť když se změnily pracovní režimy jednotlivých partnerů. Místo potlačování těchto pocitů se rozhodli otevřeně komunikovat a hledat řešení. Zavedli pravidelné rozhovory, nastavili si vlastní prostor i společné rituály. Pomohly také společné aktivity a plánování času, ať už šlo o rodinné chvíle nebo čas jen pro partnery.
Podle Tatyany tento způsob života vyžaduje větší míru otevřenosti a sebereflexe. Emoce už není možné jednoduše ignorovat, protože ovlivňují více lidí. Zároveň však vnímá i silnější podporu, kdy zátěž neleží pouze na jednom člověku. Sama říká, že život v tomto uspořádání není jednodušší, ale působí intenzivněji a komplexněji.
Na závěr trojice zdůrazňuje, že jejich cílem není přesvědčovat ostatní ani nastavovat nový standard. Spíše ukazují, jak může vypadat jedna konkrétní rodina, která se rozhodla fungovat jinak. Otázkou zůstává, zda jde o výjimku, nebo předzvěst širších změn v tom, jak lidé vnímají vztahy a rodinu v moderní společnosti.