Trest Brožové za justiční vraždu Milady Horákové platí, rozhodl Evropský soud

- Aktuality autor: red

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku zamítl stížnost bývalé dělnické prokurátorky Ludmily Brožové-Polednové. Rozhodl, že trestní řízení týkající se její účasti na justiční vraždě Milady Horákové a její následné odsouzení bylo spravedlivé.

Na svých webových stránkách to uvedlo ministerstvo spravedlnosti. Brožovou-Polednovou poslal v září 2008 pražský vrchní soud na šest let do vězení, následně jí byl trest na základě amnestií zkrácen na tři roky. Loni v prosinci jí prezident Václav Klaus udělil milost.

Právník bývalé prokurátorky Vladimír Kovář napadl u Evropského soudu pro lidská práva rozsudky všech českých soudů. Poukázal na to, že jednání jeho klientky nebylo v 50. letech minulého století, tedy v době spáchání, trestným činem. Zároveň tvrdil, že Česká republika porušila právo Brožové-Polednové na spravedlivý proces. Stěžoval si například na to, že Ústavní soud rozhodl o její stížnosti bez toho, aby o případu jednal.

Neznalost neomlouvá

Podle evropského soudu nemůže Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod "poskytovat ochranu likvidování politických oponentů prostřednictvím trestů smrti ukládaných v řízení, které zjevně porušuje právo na spravedlivý proces a zejména právo na život," uvedlo ministerstvo. Podle úřadu soud neuznal ani argument bývalé prokurátorky, že se při zmanipulovaném procesu řídila pouze pokyny nadřízených. Uvedl, že neznalost zákona neomlouvá, bývalá prokurátorka měla navíc určité právnické vzdělání a zkušenosti z jiných případů.

Evropský soud zároveň rozhodl, že se Brožová-Polednová mohla během trestního řízení vyjádřit ke všem důkazům. Podle ministerstva tak důvody, kvůli kterým si bývalá prokurátorka podala stížnost, prohlásil za neopodstatněné. Česká republika neporušila právo Brožové-Polednové na spravedlivý proces.

Vysoký věk a zdravotní stav

Bývalá dělnická prokurátorka dostala v odvolacím řízení za účast na justiční vraždě pravomocně šestiletý trest vězení. Prezidentská kancelář však později upozornila na to, že obecné soudy při rozhodování nezohlednily amnestie z let 1953,1955 a 1990, které by se jí mohly týkat.

Soud následně rozhodl, že se na Brožovou-Polednovou opravdu dvě amnestie vztahují, a zkrátil jí trest na tři roky. O podmínečné propuštění mohla požádat letos v březnu, v prosinci ji však prezident omilostnil vzhledem k jejímu vysokému věku a zdravotnímu stavu.

Právnička a demokratická politička Milada Horáková byla v roce 1949 zatčena a v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími "zrádci režimu" a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti.

Tagy: soud trest

Zdroje: ČTK