Informovaly o tom tiskové agentury. Ganić byl zadržen v pondělí na londýnském letišti Heathrow na základě srbského zatykače, který jej viní z několika válečných zločinů. 

Nyní třiašedesátiletý Ganić byl během války v Bosně členem tříčlenného předsednictva, v němž byly zastoupeny všechny tři konstitutivní národy - Muslimové (nyní Bosňáci), Srbové a Chorvati. Později byl dvakrát prezidentem muslimsko-chorvatské federace. Srbové jej chtějí soudit v souvislosti s útokem na kolonu bývalé jugoslávské armády v Sarajevu v květnu 1992 při dojednaném stažení; podle srbských zdrojů zahynulo 42 vojáků a 73 bylo zraněno. 

Ganičovo zatčení vyvolalo rozhořčení mezi Bosňáky a obyvateli Sarajeva, kteří zažili obléhání města bosenskosrbskými silami. Lidé proto dnes vyrazili do ulic a vykřikovali hesla "Chceme Ganiče" a "Hanba Británii". 

"My jsme se bránili. A oni s námi teď jednají jako s agresory," uvedl jeden z bývalých vojáků, který se účastnil dnešního protestu. "Všechno je to jen divadlo, aby nemuseli zatýkat Mladiče," poukazovala jedna z protestujících na neschopnost Srbska zatknout někdejšího vrchního velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiče, hledaného kvůli obvinění z válečných zločinů spáchaných jemu podřízenými jednotkami. 

Bosna i Srbsko nyní po Británii požadují Ganičovo vydání. Soud v Londýně dal Srbsku dalších šest dní na to, aby předložilo dostatek důkazů. Podle Ganičova právního poradce nejsou zatím poskytnuté důkazy dostatečně průkazné. 

Podle některých diplomatů a analytiků by Ganičovo zatčení mohlo poškodit vztahy mezi Bosnou a Srbskem. "Pokud se srbská vláda bude v tomto případu i nadále angažovat, může tak destabilizovat celý region a i poškodit své vlastní zájmy," uvedl německý diplomat Christian Schwarz-Schilling, který v Bosně působil jako mírový vyslanec v letech 2006 až 2007.