Tichý zabiják útočí už po dvacítce. Mladí lidé netuší, že jim v cévách může růst časovaná bomba
17. 6. 2026 – 18:48 | Magazín | Jana Szkrobiszová
Ještě před pár lety by většina lidí něco takového považovala za problém středního věku. Lékaři dnes ale varují, že první změny v cévách mohou vznikat už ve dvaceti letech. A největší problém je, že člověk o nich často nemá nejmenší tušení.
Můžete pravidelně sportovat, být štíhlí, nekouřit a cítit se naprosto zdravě. Přesto může ve vašem těle nenápadně pracovat rizikový faktor, který výrazně zvyšuje pravděpodobnost budoucího infarktu nebo mozkové mrtvice. Řeč je o zvýšeném LDL cholesterolu.
Počítáte kroky a sledujete spánek? To nejdůležitější vám hodinky neřeknou
Podle odborníků mnoho mladých lidí zná počet kroků, které denně ujdou, sleduje kvalitu spánku nebo srdeční tep na chytrých hodinkách. Přitom často netuší jednu z nejdůležitějších hodnot svého zdraví – hladinu cholesterolu v krvi.
„První změny na cévách mohou vznikat už v mladé dospělosti a mohou dlouhé roky probíhat bez jediného příznaku. Člověk se tak cítí zdravý, sportuje, funguje naplno a bez omezení, a přitom se v jeho cévách postupně rodí riziko budoucího infarktu nebo mrtvice,“ upozorňuje MUDr. Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby OZP.
Zdědili jste špatné geny? Riziko může být mnohem vyšší
Velkou pozornost dnes lékaři věnují familiární hypercholesterolémii, dědičné poruše metabolismu cholesterolu. Podle odborných dat postihuje přibližně jednoho člověka z 250, což z ní činí jednu z nejčastějších genetických poruch vůbec.
Nejzrádnější na ní je fakt, že postižený člověk nemusí vypadat jako typický pacient. Nemusí mít nadváhu, může sportovat a dodržovat zdravý jídelníček. Přesto může mít nebezpečně vysoké hodnoty LDL cholesterolu.
„Neléčená familiární hypercholesterolémie může výrazně zvýšit pravděpodobnost infarktu už před čtyřicátým rokem života. Proto je zcela zásadní její včasný záchyt,“ říká kardiolog prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D. z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Stačí znát tři čísla a můžete zachránit vlastní srdce
Odborníci doporučují, aby si lidé kolem třicátého roku věku zjistili tři základní údaje: hodnotu LDL cholesterolu, krevní tlak a rodinnou anamnézu.
Právě kombinace genetické zátěže, vysokého cholesterolu, nedostatku pohybu, chronického stresu, nekvalitního spánku a ultra-zpracovaných potravin podle lékařů vytváří podmínky pro to, aby se kardiovaskulární onemocnění objevovala stále častěji i u mladších ročníků.
Data statistického úřadu Eurostat navíc ukazují, že srdečně-cévní onemocnění zůstávají nejčastější příčinou úmrtí v Evropě a podílejí se přibližně na každém třetím úmrtí v Evropské unii.
Přitom jednoduchý odběr krve dokáže odhalit problém už malých školáků, kdy ještě nezpůsobuje žádné škody, ale v budoucnu může zachránit život. A právě v tom spočívá největší síla moderní prevence.
