Těžba uhlí za územními limity by si vyžádala přes bilion korun, tvrdí studie

Náklady by byly spojeny zejména s dopady na lidské zdraví a životní prostředí. Vyplývá to ze studie o prolomení limitů těžby uhlí na Mostecku, kterou dnes novinářům prezentovalo Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze.

"Získávání energie ze zdánlivě levného hnědého uhlí nás v konečném důsledku může přijít pěkně draho. Nepřímo, ale královsky ji totiž dotujeme prostřednictvím dopadů na lidské zdraví, zkrácenou délkou života, škodami na životním prostředí a změny klimatu," uvedl Jan Rovenský z ekologické organizace Greenpeace ČR.

Psali jsme: Boj za těžební limity pokračuje: Greenpeace obsadili uhelné rypadlo

Studie kalkuluje pouze s dopady, které by vznikly spálením uhlí za těžebními limity ve velkých teplárnách a elektrárnách. Nezabývá se škodami, které na životním prostředí působí přímo těžba, jako například hluk a prach. Nezabývá se ani poškozením krajiny těžbou či bouráním obcí.

Studie počítá s uhlím z velkolomů Bílina a ČSA během jejich asi 120leté životnosti, ale nezbývá se ekonomickými přínosy prolomení limitů, jako je například bezpečnost dodávek energie nebo zaměstnanost. Neřeší také náklady těžebních společností na těžbu uhlí.

Z hlediska struktury škodlivých vlivů představuje nová těžba podle studie výraznou zátěž na lidské zdraví. "Za celé období životnosti těchto velkolomů - do roku 2133 - představují zdravotní dopady externí náklad ve výši 374,8 miliardy korun," uvádí studie.

Ekologové dlouhodobě volají po zachování limitů

Kromě zdravotních dopadů byly hodnoceny také environmentální dopady, které zahrnují ztrátu biologické rozmanitosti, ztrátu zemědělské produkce, náklady vyvolané poškozením budov těžbou a škodlivý vliv těžkých kovů na lidské zdraví. Podle studie by těžba za ekologickými limity také výrazně zvýšila emise škodlivých plynů, což by rovněž přineslo náklady ve stovkách miliard korun.

Limity těžby uhlí v severních Čechách jsou citlivým tématem, vznikly v devadesátých letech na konci největšího uhelného rozmachu a mají za úkol ochránit alespoň část severočeské krajiny. Ekologové dlouhodobě volají po zachování limitů, současná vláda také prohlásila, že prolamovat limity nebude. Otázkou ale zůstává, zda limity budou zachovány i v dalších letech. V dolech ČSA a Bílina se za územními limity nachází na 900 milionů tun uhlí.

Zásoby hnědého uhlí při současné spotřebě vystačí asi na 18 let

Podle nejnovější zprávy Výzkumného ústavu hnědého uhlí vystačí zásoby hnědého uhlí při současné spotřebě Česka asi na 18 let. Před územními limity činí zásoby zhruba 846 milionů tun. To je zlomek ve srovnání s 5,2 miliardy tun, které už se vytěžily v minulosti. Pod zemí je ale i dalších pět miliard tun uhlí, jehož těžbě brání jen současné zákony a ekonomická nerentabilnost. Velká část zásob leží pod severočeskými městy.

Skupina Czech Coal, které uhlí na severu Čech dobývá, upozornila, že dopad ukončení těžby v roce 2020 bez využití uhlí za limity přinese státu v dalších letech náklady přes 750 miliard korun. Ty zahrnují výpadek daňových příjmů po ukončení těžby, náklady na nákup náhradních energetických surovin a řešení následné nezaměstnanosti. "V souvislosti s ukončením těžby v lokalitě ČSA zanikne do roku 2020 přibližně 8000 pracovních míst, z toho ve skupině Czech Coal asi 2500," uvedla firma.