Takový objev se stane jednou za život, jásají vědci. Tajemná jeskyně pod hradem vydala 100 tisíc let staré tajemství

Romanticky vypadající a velmi fotogenický velšský hrad Pembroke je sám o sobě důležitou historickou památkou, ještě větší poklad se ale ukrýval pod ním.

O jeskyni Wogan se ví už dávno, jenže když viktoriánští archeologové přišli s tím, že všechno, co jeskyně skrývala, už našli a objevili, nemohli být dál od pravdy. Když se totiž vědci nyní vrátili s moderním vybavením, zjistili, že jeskyně skrývá zcela nedotčené vrstvy sedimentů, které fungují jako prakticky dokonalá časová kapsle.

zdroj: Profimedia.cz

„Žádné jiné takové naleziště v Británii nemáme. Jedná se o objev, který uděláte jednou za život,“ raduje se šéf výzkumného týmu Rob Dinnis podle tiskové zprávy.

Našli například zbytky kostí hrochů. Což z dnešního pohledu zní padlé na hlavu, ale klima bylo během posledního interglaciálního období výrazně teplejší a hroši tak před 120 000 lety opravdu nemuseli být v Británii výjimkou.

Tím ale překvapení neskončilo. Záznam v jeskyni totiž plynule pokračuje do další, mnohem chladnější éry. Jak se planeta nořila do další doby ledové, hrochy vystřídala fauna adaptovaná na extrémní mráz. Podle stanice CBS News začali archeologové z navazujících vrstev hlíny odkrývat ohromující množství pozůstatků srstnatých mamutů, jeskynních lvů, divokých koní a sobů.

Jeskyně tak nabízí mimořádně výmluvný a přesný obraz o tom, jak drasticky se během věků měnilo klima a příroda.

Zvířecí kosti by samy o sobě stačily na vědeckou senzaci, ale jeskyně pod Pembrokem vydala i svědectví o našich dávných předcích. Vědci z University of Aberdeen, kteří nyní vedou detailní pětiletý výzkum lokality, narazili také na propracované kamenné nástroje a zbraně.

Tyto artefakty dokazují, že obrovský jeskynní prostor nesloužil jen jako past pro zvířata, ale především jako bezpečné útočiště pro lidské lovce a sběrače, a to po ohromující časové rozpětí přesahující 100 000 let.

Zatímco mladší nálezy lze připsat prvním zástupcům druhu Homo sapiens, kteří pronikali do Evropy, hlubší vrstvy naznačují přítomnost někoho mnohem staršího. Typologie některých objevených nástrojů podle expertů silně ukazuje na to, že jeskyni dávno před námi systematicky využívali neandrtálci.

Wogan Cavern tak představuje jedinečnou křižovatku evoluce, kde se možná v průběhu času vystřídaly různé lidské druhy.

„Díky tomuto nalezišti se budeme moci dozvědět spoustu nových informací o našich pravěkých předcích, o tom, jak žili a o tom, jak vypadal jejich svět,“ dodává šéf týmu.

Pro české milovníky archeologie není podobný typ objevu až takovou neznámou: Vzpomeňme, že podobnou časovou kapsli a výpověď o pravěkém životě nalezli vědci už před lety v Moravském krasu v jeskyni Kůlna.