I když důchody v roce 2025 vzrostly, senioři se reálně potýkají s poklesem životní úrovně. Může za to inflace, zdražování potravin, energií i léků. Navzdory vyšším penzím si totiž důchodci mohou dovolit méně než dříve.

Valorizace důchodů nestačí pokrýt zdražování

Průměrný starobní důchod se od ledna 2025 zvýšil o 260 korun plus 0,6 %. V absolutních číslech to znamená průměrnou penzi kolem 21 080 Kč měsíčně (MPSV, 2024). To je sice nárůst, ale při pohledu na inflaci v roce 2024, která dosáhla 2,4 % (ČSÚ), jde o reálně nevýznamný posun.

Navíc řada položek, které tvoří velkou část rozpočtu seniorů, zdražuje výrazně rychleji – třeba energie nebo potraviny.

Energie a jídlo drtí rozpočty

Ceny elektřiny, plynu a tepla během roku 2024 vzrostly až o 12 % (ČSÚ, leden 2024). Například cena elektřiny pro domácnosti meziročně stoupla o více než 13 %. Potraviny a nealko nápoje zdražily meziročně o 4 %, některé druhy i více – máslo, vejce nebo mléčné výrobky vykazovaly nárůst kolem 7–10 % (ČSÚ, 2024).

Pro seniory, kteří často žijí sami a většinu příjmů utrácejí právě za energie, jídlo a léky, to znamená nutnost omezovat se.

Kupní síla důchodů slábne

Podle propočtů ekonomů se kupní síla starobních důchodů v roce 2024 propadla na přibližně 88 % úrovně roku 2021 (Evropská komise, Country Report Czech Republic 2024). Tato hodnota bere v úvahu inflaci i tempo valorizace.

Znamená to, že za dnešní průměrný důchod si důchodce pořídí méně než před třemi lety. Přitom náklady na život mezitím znatelně stouply.

Roste chudoba seniorů

Podle posledních dat žije pod hranicí příjmové chudoby 15–18 % důchodců. To je přibližně každý šestý senior v Česku (ČSÚ, 2023). Mnozí z nich si musejí vybírat mezi jídlem, léky nebo topením. Častým scénářem je například vytápění jen jedné místnosti v bytě, vynechávání jídel nebo odkládání návštěvy lékaře.

Vládní pomoc je omezená

Valorizace důchodů je nastavena podle zákona – odvíjí se od indexu životních nákladů důchodců a jedné třetiny růstu reálných mezd. V roce 2024 sice proběhla mimořádná valorizace a vláda uvažovala o cílených příspěvcích na energie, nicméně dopad na reálnou situaci seniorů zůstává omezený (MPSV, 2024).

Pokud bude vývoj pokračovat tímto tempem, hrozí, že rostoucí příjmy budou dál zaostávat za náklady, což může mít vážné důsledky pro zdravotní stav i celkovou kvalitu života mnoha starších lidí.