Poslanecká sněmovna odmítla razantněji zvýšit horní hranici poplatku, který mohou obce vybírat od obyvatel za komunální odpad. Úpravu skupiny koaličních poslanců dnes nedoplnila ani ve dvojím hlasování do vládní novely, jež mění vyměřování poplatků. Lázeňská města budou moci podle schválené předlohy vybírat pobytový poplatek i v případě lázeňské péče, která je plně hrazená ze zdravotního pojištění včetně platby za ubytování. Novela nyní zamíří k posouzení do Senátu.

Víte, kolik odpadu vyprodukujete? Za den, za týden nebo za měsíc? Zřejmě nepůjde o zanedbatelné číslo. Přibývá však těch, kdo se snaží fungovat bez odpadu. Na tento moderní trend má příští týden upozornit i mezinárodní akce.

Zatímco turisté obdivují tisíce let staré památky nebo si užívají luxusu egyptských přímořských letovisek, Káhira má jednu zajímavost, kam noha cizince málokdy cíleně vkročí. Přesto jsou ulice, kde žijí takzvaní zabbalíni, pro metropoli velice důležité. 

Koho zajímají naše odpadky? Kromě bezdomovců a popelářů existují profesionálové, kteří tráví týdny na skládkách, nebo zkoumají odpadní vodu ze základních škol, aby dokonale zmapovali naše životy. Z odpadu jsou schopni vyčíst i takové věci z našeho soukromí, které bychom nejraději nechali pohřbené na dně popelnic.

Vynést koš je dole na zemi něco tak samozřejmého, že nad tím ani nepřemýšlíme. Někteří natolik, že je nenapadne odpadky třídit, nebo je dokonce lajdácky pohodí vedle popelnice. Ale jak se vynášejí odpadky ve 400 km výšce?

Ačkoli se může zdát, že v dnešním světě je stále rostoucí produkce odpadu jedním z největších problémů lidstva a tedy i jednotlivých států, existují i země, kterým se odpadků nedostává. Jednou z nich je např. Švédsko, do kterého je ročně z ostatních zemí ke spálení dovezen až milion tun odpadků.

Čistírna odpadních vod by mohla stát polovinu, než město plánuje utratit. Stačilo by držet se zákona, říká bývalý šéf Státního fondu životního prostředí Libor Michálek o tendru, který Praha prodlužuje.