V sídle Severoatlantické aliance v Bruselu dnes začíná dvoudenní jednání ministrů zahraničí NATO. Setkání se koná 75 let poté, co bylo NATO založeno. Ministři budou jednat zejména o nadcházejícím červencovém summitu NATO ve Washingtonu a situaci na Ukrajině. Poprvé budou šéfové diplomacií debatovat i se svým švédským protějškem jako plnohodnotným členem aliance. Švédsko se oficiálně stalo 32. členem NATO na začátku března.

Členství v Severoatlantické alianci (NATO) zcela jasně hodnotově ukotvilo Česko na Západě, zároveň se díky němu zlepšil stav českých ozbrojených sil. V alianci se zároveň vede velmi otevřený dialog se Spojenými státy o věcech, které jsou citlivé. V dnešní diskusi na Vysoké škole ekonomické v Praze to řekl diplomat David Konecký, vrchní ředitel bezpečnostní a multilaterální sekce ministerstva zahraničí a budoucí Stálý představitel ČR při NATO.

Den vstupu do Severoatlantické aliance (NATO) byl jedním z nejdůležitějších dnů českých moderních dějin, řekl na Pražském hradě v úvodu dnešní konference Naše bezpečnost není samozřejmost premiér Petr Fiala (ODS). Vstup do NATO z 12. března 1999 znamenal historický přelom pro naše bezpečí, zdůraznil Fiala v úvodu konference, která čtvrtstoletí od českého vstupu do aliance připomíná.

V Severoatlantické alianci i Evropské unii se letos bude rozhodovat o novém personálním obsazení na nejvyšších pozicích. Funkci generálního tajemníka NATO má díky podpoře Washingtonu, Londýna, Paříže či Berlína velkou šanci získat dosluhující nizozemský premiér Mark Rutte. O místo však projevili zájem i politici z pobaltských zemí a oni i další představitelé střední a východní Evropy se teď ptají, zda jsou pro Západoevropany skutečně rovnocennými partnery, píše bruselský server Politico.

Severoatlantická aliance a Evropská unie se nemohou dál chovat, jako kdyby byl mír, apeloval estonský prezident Alar Karis v komentáři sepsaném pro server Politico v předvečer druhého výročí rozpoutání války Ruska proti Ukrajině. Zdůraznil současně, že by stačilo, aby každá země EU přispěla Ukrajině pouhou čtvrtinou jednoho procenta svého hrubého domácího produktu (HDP), a napadená země, která de facto již deset let čelí většímu státu, válku vyhraje.

Americký exprezident Donald Trump to myslí vážně, když zpochybňuje princip kolektivní obrany NATO, řekl dnes jeho nástupce v čele Spojených států Joe Biden. Víkendové výroky, v nichž Trump naznačil, že by povzbuzoval Rusko k útoku na některé členy aliance, Biden označil za pozvánku pro ruského prezidenta Vladimira Putina k napadení amerických spojenců.

NATO nemůže být vojenskou aliancí závislou na rozmarech amerického prezidenta, řekl dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Reagoval na nedávná vyjádření pravděpodobného republikánského uchazeče o Bílý dům Donalda Trumpa, že Spojené státy by pod jeho vedením nepřišly v případě napadení Ruskem na pomoc zemím NATO, pokud by ty nedávaly dost peněz na vlastní obranu.

Udržovat přátelské vztahy s Ruskem bylo vždy důležitým úkolem finských prezidentů, kampaň před nedělními volbami nové hlavy státu ale charakterizuje nebývalé zpřísnění postoje k sousední zemi. Podle analytiků se kandidáti na prezidenta Finska poprvé od druhé světové války předhánějí v tom, kdo bude vůči Moskvě tvrdší a kritičtější. Snaží se tak naklonit si voliče, kteří mají obavy z agresivního chování Ruska k sousedním státům, píše agentura Reuters.