Sto let po narození Marilyn Monroe: Dopisy odhalily tajemství, které Hollywood skrýval

Sto let po narození Marilyn Monroe se zdá, že o nejslavnější blondýnce Hollywoodu už víme úplně všechno. Známe její filmy, ikonické fotografie i tragický konec. Dodnes inspiruje módu, hudbu, umění i populární kulturu. Přesto se nyní na světlo dostávají dokumenty, dopisy a osobní předměty, které odhalují úplně jinou Marilyn. Ne tu, kterou obdivovaly miliony mužů a napodobovaly miliony žen, ale citlivou, inteligentní a často osamělou osobnost, která celý život bojovala s tím, jak ji okolí vnímalo.

Výročí jejího narození připomínají velké aukce pořádané společnostmi Heritage Auctions a Julien's Auctions. Do dražby míří desítky dosud nezveřejněných dopisů, poznámek, fotografií i osobních předmětů. Právě díky nim začíná vystupovat z mlhy hollywoodských legend skutečná žena za ikonickou tváří.

Milenka literatury, která chtěla být brána vážně

Veřejnost viděla Marilyn Monroe především jako sexsymbol. Jen málokdo si však uvědomoval, že šlo o vášnivou čtenářku s mimořádně rozsáhlou knihovnou. Po její smrti bylo nalezeno více než 400 knih, které si pečlivě převážela mezi desítkami adres, na nichž během života bydlela. A nebyly to žádné dekorace do knihovny.

Na policích měla poezii, filozofii, psychologii, vědecké publikace, evropskou literaturu i ruské romány. Četla Marcela Prousta, Fjodora Dostojevského, Alberta Camuse nebo Jeana-Paula Sartra. V jejím okruhu přátel se pohybovali spisovatelé a intelektuálové jako Vladimir Nabokov, Dylan Thomas nebo Carson McCullers. Provdala se za slavného dramatika Arthura Millera a spolupracovala s Johnem Steinbeckem.

zdroj: Profimedia.cz

Knihy byly pro Marilyn útočištěm. Sama kdysi poznamenala, že pokud je člověk nevzdělaný, knihy se mu nebudou smát. Ironií osudu přitom byla pravděpodobně vzdělanější a sečtělejší než mnozí lidé, kteří ji označovali za hloupou blondýnku.

Dochované exempláře navíc ukazují, že četla pozorně. V knihách zanechávala poznámky, podtrhávala pasáže a vracela se k oblíbeným stránkám. V její kuchařce se našly ručně psané recepty i novinové výstřižky. Když jednou nestíhaly uschnout domácí nudle, údajně na ně použila fén. Podle svědků to fungovalo překvapivě dobře.

Fotografie z jejích bytů ukazují knihovny umístěné hned vedle postele, pohodlná křesla určená ke čtení a hromádky knih rozložené po pokojích. Četla během natáčení, v hotelových pokojích i na cestách. Přesto část veřejnosti odmítala uvěřit, že žena s její image skutečně tráví čas nad náročnou literaturou.

Dopisy odhalují zranitelnou a osamělou ženu

Stejně fascinující jsou i dopisy, které se nyní objevují v aukcích. Mnohé z nich pocházejí ze sbírky jejích blízkých přátel Normana a Heddy Rostenových. Korespondence odhaluje ženu, která hluboce milovala poezii, hledala sama sebe a zoufale toužila po opravdovém přijetí.

Velkou pozornost poutají především dopisy mezi Marilyn a Arthurem Millerem. Jeden z dosud nezveřejněných osmistránkových dopisů obsahuje překvapivě otevřená Millerova přiznání. Píše v něm, že místo aby Marilyn pomáhal rozkvést, vidí, jak ji ničí. Dokonce naznačuje, že se mohl stát jejím protivníkem, ne-li nepřítelem. Obsah byl natolik citlivý, že původní majitelé kdysi odstranili oslovení i podpis ze strachu před bulvárním zveřejněním.

zdroj: Profimedia.cz

Další dokumenty ukazují Marilyn jako herečku posedlou zdokonalováním svého řemesla. Dochovaly se její poznámky z hodin metodického herectví vedených Leem a Paulou Strasbergovými. Na stránkách diáře si zapisovala osobní mantry, životní postřehy i rady týkající se herecké práce. Vše nasvědčuje tomu, že herectví nevnímala jako prostředek ke slávě, ale jako umění, které chtěla skutečně ovládnout.

Aukce přinášejí i řadu nečekaných předmětů. Dražit se bude kabelka, v níž se dodnes nachází její rtěnka, zrcátko, cigarety a několik mincí. Nabízena je také vstupní brána z jejího domu v Brentwoodu, rentgenové snímky z padesátých let nebo právní dokument potvrzující změnu jména z Normy Jeane Mortenson na Marilyn Monroe.

Právě drobnosti však často vypovídají nejvíc. Jedním z nejdojemnějších příběhů je stolní hodiny zdobené perlami. Když si je při návštěvě jejího domu oblíbila dcera rodiny Rostenových, Marilyn jí je jednoduše darovala. Předmět, který měl pravděpodobně hodnotu luxusního svatebního daru, pro ni nebyl tak důležitý jako radost malého dítěte.

Po desetiletí byla Marilyn Monroe redukována na krásnou tvář, ikonické šaty a tragickou smrt. Nově objevené dopisy, poznámky a knihy ale ukazují mnohem zajímavější příběh. Příběh ženy, která se bála, že ji svět bude považovat za vtip. Ženy, která milovala literaturu, poezii a intelektuální debaty. Ženy, která se celý život snažila dokázat, že je mnohem víc než jen hollywoodská legenda. Možná právě sto let po jejím narození konečně začínáme poznávat skutečnou Marilyn Monroe.