Sto let Davida Attenborougha: Muž, jehož hlas naučil svět milovat přírodu

Když David Attenborough vypráví o přírodě, svět na chvíli ztichne. Jeho hlas provází diváky džunglemi, oceány, ledovými pláněmi i savanami už několik generací. Za sto let života se z chlapce hledajícího zkameněliny stal televizní průkopník, přírodovědec a jeden z nejdůvěryhodnějších vypravěčů živého světa.

Sir David Attenborough se narodil 8. května 1926 v Isleworthu v západním Londýně a vyrůstal poblíž Leicesteru. Už v dětství ho fascinovala krajina, zvířata i dávná historie života na Zemi. Na kole jezdil do lesů, kde pod kameny hledal zkameněliny, a jeho zájem o přírodu se postupně stal celoživotním posláním.

Po službě u námořnictva a práci v nakladatelství se v roce 1950 ucházel o místo v BBC. Brzy začal připravovat faktografické pořady, mimo jiné sérii z londýnské zoo. V roce 1965 byl jmenován šéfem druhého programu BBC, přesto ho nejvíce přitahovala příroda a dokumentární tvorba. Zlom přišel v roce 1979 se třináctidílným seriálem Život na Zemi, který z něj udělal jednu z nejvýraznějších tváří přírodopisné televize.

Vypravěč planety Země

Attenborough proměnil přírodopisné pořady z úzce zaměřeného vzdělávacího žánru v celosvětově sledované televizní události. Jeho úsporný komentář, cit pro napětí, humor a hluboký respekt k přírodě dokázaly propojit diváky s místy, která většina z nich nikdy nenavštívila.

David Attenborough v roce 1957 zdroj: Profimedia.cz

Uváděl průkopnické série jako Zkoušky života, Modrá planeta, Planeta Země nebo Zamrzlá planeta. Diváky provedl Amazonií, Atlantikem, Arktidou, africkou savanou i hlubinami oceánů. Jeho pořady ukazovaly krásu živého světa, ale stále výrazněji připomínaly také jeho ohrožení.

K nejslavnějším okamžikům jeho kariéry patří blízké setkání s gorilami ve Rwandě v seriálu Život na Zemi. Silný ohlas měla také scéna z Planety Země z roku 2006, v níž parazitická houba housenice ovládá mravence v džungli. Tato pasáž inspirovala mykologa Joãa Araúja, který později spolu s kolegy pojmenoval po Attenboroughovi houbu Gibellula attenboroughii, napadající jeskynní pavouky.

Attenborough se postupně stal nejen průvodcem přírodním světem, ale i jeho obhájcem. Věnoval se ničení ekosystémů, úbytku druhů, klimatické změně i znečištění oceánů. Velký dopad měl zejména seriál Modrá planeta, který pomohl rozproudit celosvětovou debatu o plastovém odpadu v mořích. Vystupoval také na klimatických jednáních Organizace spojených národů, kde varoval před důsledky klimatické krize.

Druhy pojmenované po Attenboroughovi

Attenboroughův vliv je patrný nejen v televizi a ochraně přírody, ale také ve vědě. Badatelé po celém světě mu vzdávají hold tím, že po něm pojmenovávají nově objevené organismy. Jeho jméno nesou desítky druhů rostlin a živočichů.

Patří mezi ně například planá květina, motýl, kobylka, dinosaurus, duchová kreveta nebo houba Gibellula attenboroughii. K nejnovějším poctám patří parazitická vosa Attenboroughnculus tau, která pochází z patagonských jezer v Chile. Její exemplář byl nalezen ve sbírce Přírodovědného muzea až čtyři desetiletí poté, co byl nasbírán.

David Attenborough během své oslavy letos v květnu zdroj: Profimedia.cz

Tato pojmenování vyjadřují úctu k člověku, který mnoha vědcům pomohl objevit zájem o přírodu ještě v dětství. Pro řadu badatelů byly Attenboroughovy dokumenty prvním setkáním se světem, jemuž později zasvětili vlastní kariéru.

Stoleté narozeniny jako připomínka odkazu

Když David Attenborough oslavil 100. narozeniny, jeho jubileum se stalo připomínkou mimořádného vlivu na vědu, televizi i ochranu přírody. Sám přiznal, že doufal v klidnou oslavu, ale množství přání od dětí, rodin, škol, obyvatel domovů pro seniory i známých osobností ho hluboce dojalo.

Přání mu poslali mimo jiné král Karel III. a královna Camilla, princ William, vévoda ze Sussexu, David Beckham, Hans Zimmer, Ian McKellen nebo Chris Packham. Vyvrcholením oslav byl koncert v londýnské Královské Albertově síni, který připomněl nejslavnější okamžiky jeho kariéry i hudbu z jeho dokumentů.

David Attenborough prožil století, během něhož se lidstvo naučilo vidět přírodu zblízka, ale zároveň ji začalo nebezpečně rychle ničit. Z chlapce, který hledal zkameněliny pod kameny, se stal hlas planety. Jeho odkaz nespočívá jen v tisících hodin televizních záběrů, ale také v proměně lidského pohledu na přírodu.