Státy světa v Mexiku odsouhlasily kompromisní dohodu o klimatu

- Aktuality autor: Jakub Procházka

Téměř dvě stovky států světa v sobotu na klimatickém summitu OSN v mexickém Cancúnu dosáhly kompromisu. Smířlivý text dohody nechal otevřené prodloužení platnosti Kjótského protokolu omezujícího emise skleníkových plynů, počítá ale se zřízením "zeleného fondu" pro rozvojové země.

Bolívie byla jedinou zemí, jež dohodu odmítla. Kompromisní text navržený hostitelským Mexikem byl ale schválen i přes její odpor. 

Ve vypjatém závěru summitu, který hrozil nezdarem kvůli neshodám mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi, jednaly delegace nepřetržitě od čtvrtka. 

Výsledkem je dohoda, která se místo zásadních otázek omezení produkce skleníkových plynů soustředí spíše na dílčí problémy a obecný rámec pro další vyjednávání.

O kjótském protokolu se rozhodne až za rok v Durbanu

"Máme text, který sice není dokonalý, je ale dobrým základem, od něhož se můžeme v budoucnu odrazit," uvedl šéf americké delegace Todd Stern. Ve stejném duchu se vyjádřil i jeho čínský protějšek Sie Čen-chua, který ale neopomněl dodat, že budoucí jednání budou tvrdá. 

Otázka prodloužení takzvaného Kjótského protokolu, jenž reguluje produkci skleníkových plynů, tak byla odložena na konferenci v jihoafrickém Durbanu. V centru tamních jednání budou zřejmě stát Čína a USA, které produkují nejvíce skleníkových plynů. Proti platnosti protokolu rázně protestuje například Japonsko a Rusko. Úspěchem mexických jednání je podle odborníků alespoň částečná dohoda, na kterou předběžně přistoupily i státy, jež při jednáních kladly největší odpor. 

Schválený text pouze uvádí, že je třeba snížit produkci skleníkových plynů, které narušují ozónovou vrstvu atmosféry, aniž by jasně stanovil mechanismus jak toho docílit. 

Lepší ochrana deštných pralesů

Návrh OSN na zvláštní ekologické zdanění letecké a lodní dopravy na konferenci neprošel. Dohoda ale počítá se zřízením fondu, s jehož pomocí by se rozvojové země mohly vypořádávat s důsledky globálního oteplování. 

Do tohoto fondu slíbily vyspělé státy přispívat společně částkou 100 miliard dolarů (1,9 bilionu korun) ročně počínaje rokem 2020. Mezi další body ujednání patří například kroky pro lepší ochranu deštných pralesů nebo nové způsoby sdílení technologií šetrných k životnímu prostředí. 

Mexický prezident Felipe Calderón ve svém nočním projevu označil výsledek konference za obrovský úspěch, který ukončil dobu "stagnace a nedůvěry". Zástupci vyspělých i rozvojových států vesměs uvítali, že se oběma stranám podařilo dohodnout alespoň na obecném rámci a vytvořit tak pevné základy pro další spolupráci. 

Greenpeace: Cancún zachránil vyjednávání, ale ne klima

Ochránci životního prostředí přivítali výsledek konference opatrně. "Cancún zachránil proces vyjednávání, zatím ale nezachránil klima," uvedl Wendel Trio z organizace Greenpeace. "Vlády ale ukázaly, že mohou spolupracovat a posunout se tak blíže ke globální dohodě," dodal.
    "Nemáme důvod přímo oslavovat, ale alespoň si můžeme oddechnout," zhodnotil Poul Erik Lauridsen z dánské organizace Care. Někteří odborníci ale varovali, že i přes politickou vůli zatím neexistuje jasná shoda s v tom, jak dojednané závazky právně ukotvit. 

Platnost Kjótského protokolu vyprší v roce 2012, její prodloužení ale blokují neshody mezi vyspělými a rozvojovými státy ohledně přesných závazků a kvót. Tyto neshody se negativně podepsaly na výsledku loňského summitu v Kodani. V Cancúnu se proto delegace pokoušely najít společný jazyk před nadcházející konferencí příští rok v Durbanu.

Tagy: Mexiko summit klima dohoda

Zdroje: ČTK