Mezitím ale pokračují v diskuzích o podobě pomoci zadluženému Řecku, přestože Atény dál zdůrazňují, že pomoc zatím čerpat neplánují. 

"Dosáhli jsme dohody v tom, že musíme zavést trvalý mechanismus pro řešení krizí," řekl podle agentury Reuters lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. Ten je zároveň předsedou takzvané euroskupiny, která zahrnuje ministry financí eurozóny. 

Ministři ze všech šestnácti zemí, kde se platí eurem, jednají v Madridu a pokračovat budou ještě o víkendu. Během pátku posuzovali vývoj od minulého týdne, kdy se v Bruselu dohodli na konkrétních podmínkách pomoci Řecku. Tu by v případě nutnosti z části financoval i Mezinárodní měnový fond. 

Evropská komise chce podrobnosti k návrhům přiblížit 12. května. Junckerův komentář ale naznačuje, že dosavadní těžkosti kolem schvalování pomoci Řecku jsou patrně hlavním důvodem, proč se nyní eurozóna snaží návrh na řešení krizí vylepšit a více zobecnit. 

Atény se mezitím snaží získat přesnější informace k tomu, jak by skutečná pomoc v případě čerpání vypadala. Řecký premiér Jorgos Papandreu v tamním parlamentu řekl, že pokud se Řecko rozhodne požádat o aktivaci připravené pomoci v objemu 40 až 45 miliard eur (až 1,1 bilionu Kč), bylo by to pouze v případě, že takový krok bude v nejlepším zájmu Řecka. 

"Činíme všechny přípravné kroky, které jsou nezbytné," řekl Papandreu, jehož socialistická vláda už dříve přijala drastická opatření k ozdravení veřejných financí. Řecký kabinet se zároveň snaží uklidnit investory a přesvědčit je, že Řecko dostojí finančním závazkům. 

Signály brzkého oznámení pomoci však finanční trhy zatím příliš nepřesvědčily. Přirážka k desetiletým dluhopisům řecké vlády se dnes proti srovnatelným německým obligacím vrátila na 4,25 procentního bodu a úrok z tohoto dluhopisu se dostal na 7,3 procenta. 

Své zástupce pošle do Atén Evropská komise, Evropská centrální banka i Mezinárodní měnový fond. Projednat by měli další aspekty pomoci, která bude první záchranou členské země za 11 let, co eurozóna existuje.