Spokojenost: Na Šumavě meziročně klesl počet napadených stromů kůrovcem

- Aktuality autor: Danica Klein

Na šumavské Smrčině, v nejpřísněji chráněné zóně národního parku, se počet stromů napadených kůrovcem meziročně snížil. Po dnešním jednání společné česko-rakouské pracovní skupiny ve Vimperku to řekl ředitel odboru péče o národní parky ministerstva životního prostředí Vladimír Dolejský.

Podle něj rakouská strana vyjádřila uspokojení nad dodržováním dohody z roku 2009, ve které se strany zavazují zabránit šíření kůrovce v dvousetmetrovém pásmu kolem hranic. Letošní dodatek ho pak rozšířil na zhruba půl kilometru.

Kůrovcová kalamita

"Rakouská strana konstatovala korektní naplňování dohody. Na poměrně rozsáhlém území se letos asanovalo výrazně méně kůrovcem napadených smrků než loni. Lze předpokládat, že sestupný trend platí pro celou oblast východní části národního parku," uvedl Dolejský.

Správa parku přitom v úterý vydala zprávu, že na šumavské lesy letos udeřila kůrovcová kalamita tisíciletí. Už loni experti odhadovali, že gradace kůrovce v jihočeské části parku končí a setrvá ještě v západočeské.

Lesníci z parku však varují před optimismem, protože kůrovcová sezona je na začátku. Podle nich se loni v celé oblasti ve dvousetmetrovém pruhu asanovalo 1600 metrů krychlových, letos to bylo zatím 200 metrů krychlových. Když se bude zasahovat v pětisetmetrovém pásmu, sanace kůrovce bude větší, vysvětlili lesníci.

Odpovědně a s pokorou

Na území Smrčiny jsou podle mapových příloh dohody čtyři sektory péče o les. Jsou tam území, kde se nezasahuje, ale pouze monitoruje pohyb kůrovce. Jsou tam sektory, kde se mohou aktivní kůrovcové stromy ručně odkorňovat nastojato, tedy nedestruktivně s ponecháním stromů jako prostoru pro hnízdění ptáků.

A potom jsou tam území, kde je umožněno strom napadený kůrovcem, nikoliv souš, skácet a odkornit s tím, že se veškerá hmota ponechává na místě, vysvětlil Dolejský.

"Správa parku v souladu s dohodou zasahuje v příhraničí proti kůrovci od dubna. Skupina konstatovala, že v případě odkorňování nastojato odpovědně a s pokorou. Respektuje, že se dřevorubci pohybují v evropsky významné lokalitě Natura, respektive ptačí oblasti. Preferuje odkorňování nastojato před kácením," uvedl Dolejský.

Správa při tom prý maximálně využívá monitoringu České společnosti ornitologické, aby v blízkosti hnízd kriticky ohrožených tetřevů, kteří tam mají jedno z posledních útočišť v Česku, předešla kolizi, dodal.

Pozdě?

Podle lesníků z parku ale správa zatím nesehnala experty na odkorňování stromů na stojato. V parku nikdo takový momentálně nepracuje. Druhé výběrové řízení na lezecké práce skončí tento týden.

Ekologové kritizují správu parku, že je vyhlásila pozdě. Pokud se v takzvaném minitendru opět nikdo nepřihlásí, osloví park firmy, se kterými nemá uzavřené dvouleté rámcové smlouvy.

"Dohoda je platná, dodatek je platný, obsah se měnit nemusí, lze jej naplňovat," konstatoval Dolejský. Současně ale upozornil na to, že česko-rakouská dohoda není nadřazená národnímu zákonu 114 o ochraně přírody a krajiny a musí také respektovat mezinárodní závazky evropsky významné lokality NATURA 2000.

Budou je bránit tělem

Na Smrčině mají své hlídky ekologové, kteří upozorňují na to, že i ve dvousetmetrovém pásmu se kácí stromy, které by se kácet neměly. Podle dohody je z nich možné loupat kůru nastojato. "Pokud by správa parku dodržovala zákony, nemusely by občanské iniciativy vymýšlet akce, jak ji k tomu donutit," řekl Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Hlídky ochránců přírody situaci v parku sledují, jakmile nastane nezákonné kácení smrků v horských smrčinách, budou je prý bránit tělem.

Na území Smrčiny bylo zatím vyznačeno 450 stromů, které jsou napadeny kůrovcem. Preferovanou metodou podle ředitele parku Jana Stráského zůstane loupání kůry ze stojících smrků, asanace ležících vývratů a umisťování lapačů.

Skiareál z české strany

Loni bylo podle vedení parku vytěženo rekordních 350.000 metrů kůrovcového dříví a správa parku vydala 115 výjimek ke kácení v bezzásahových zónách. Do nejpřísněji střežené první zóny ochrany přírody byl prý umožněn vstup těžařům v 56 případech.

Smrčinu u Lipna s třetím nejvyšším vrcholem Šumavy (1338 m n. m.) pokrývají zachovalé horské lesy. Na rakouské straně masivu se nachází vrchol Hochficht se známým lyžařským areálem. Jihočeský kraj spolu se starosty usiluje o vybudování skiareálu z české strany.

Tagy: příroda kurovec dohoda

Zdroje: ČTK