Képíró, jemuž je nyní 97 let, vinu od počátku popíral, v minulosti byl však už dvakrát za účast na vraždění v Novém Sadu odsouzen, podruhé v nepřítomnosti.

Vraždění v Novém Sadu

Zdůvodnění rozsudku bylo odloženo na úterý s ohledem na zdravotní stav obžalovaného, který je podle lékařů schopen se na sledování procesu soustředit nanejvýš 45 minut denně, napsala agentura DPA. Předseda soudu Béla Varga upozornil, že Képíró byl k vynesení rozsudku přivezen sanitkou z nemocnice, kde ležel minulý týden kvůli předchozí chybné medikaci.

Agentura DPA s odvoláním na informace, které pronikly od soudu, uvedla, že se nepodařilo prokázat, že Képíró se osobně účastnil vraždění v Novém Sadu. Účastnil se pouze předchozí vojenské akce zatýkání a shromažďování osob údajně podezřelých z podpory partyzánů. Zadržení pak byli předáni zvláštním komandům, která je vraždila.

Politicky nezávislý maďarský historik Krisztián Ungváry k tomu uvedl, že Képíróovi se těžko podaří právně prokázat vinu, nese však morální odpovědnost za účast v akci, která vražděním skončila.

Obžaloba požadovala pro Képíróa nepodmíněný trest vězení a zaplacení soudních nákladů ve výši 4,5 milionu forintů (asi 400.000 Kč), obhajoba naopak osvobození klienta nebo zrušení procesu pro údajnou nezákonnost. Prokuratura se může proti rozsudku odvolat, není ale zřejmé, zda to udělá.

Justice nemá dokumenty k dispozici

Celý případ podle agentury AFP ilustruje historické potíže se souzením případů starých více než 65 let a s obviněným ve věku téměř 100 let. Justice prakticky nemá k dispozici spolehlivé dokumenty a také několika posledním svědkům už vynechává paměť. V květnu například německá justice odsoudila bývalého dozorce koncentračního tábora, 91letého Johna Demjanjuka, ten se ale odvolal a výsledek tak stejně není definitivní.

Podle obžaloby se Képíró za války zúčastnil nájezdu na Novi Sad, při němž bylo zavražděno přes 1200 civilních obyvatel města, převážně Židů, Romů a Srbů. Území dnešní srbské oblasti Vojvodina, včetně jejího správního střediska Nového Sadu, Maďarsko za druhé světové války jako tehdejší spojenec nacistického Německa anektovalo.

Čtrnáct let vězení

Képíró byl spolu se 14 dalšími maďarskými důstojníky odsouzen ještě během války, fašistický režim Šípových křížů ho ale po příchodu k moci osvobodil. V roce 1944 Képíró uprchl přes Rakousko do Argentiny, kde žil desítky let. Maďarský komunistický režim ho v roce 1946 znovu odsoudil, i když v nepřítomnosti, ke 14 letům vězení.

Do Maďarska se vrátil v roce 1996, jeho totožnost ale byla údajně zjištěna až o deset let později. Jeho stopu v roce 2006 v Budapešti objevil nynější šéf Střediska Simona Wiesenthala Efraim Zuroff. Na seznamu střediska patří Képíró už od války k nejhledanějším osobám.

Bojovat až do konce

"Rozsudek není nijak nečekaný v rámci maďarské společnosti, která ještě nedozrála k tomu, aby se vyrovnala se svou minulostí," řekla AFP představitelka Wiesenthalova střediska Ana Frenkelová. "Budeme bojovat až do konce," dodala s tím, že středisko zvažuje podat odvolání.

Také podle mluvčího srbského tribunálu pro válečné zločiny Bruna Vekiče kauza ještě nekončí. "Jde o rozsudek soudu první instance a zatím ho nekomentujeme. Pochopitelně ale spokojeni nejsme a očekáváme, že maďarská prokuratura se odvolá," řekl.