Bývalého předsedu Místního národního výboru v Brníčku u Uničova Ladislava Nakládala potrestal dvouletou podmínkou za to, že se podepsal pod výměr o vystěhování rodiny sedláka a bývalého legionáře Jiřího Nohavičky. Informuje o tom dnešní Olomoucký deník.

Nohavičkovi komunisté nejprve zabavili část dobytka a pod záminkou neplnění dávek mu uložili pokutu. Tu ovšem nemohl zaplatil, neboť mu zablokovali účet. Nakonec skončil ve vězení a v době trestu byla jeho rodina násilně vystěhována. Pod výměrem o vystěhování byl podepsán právě tehdejší předseda Místního národního výboru.

Podle obhajoby byl dnes sedmaosmdesátiletý Nakládal v celé věci pouze "pěšákem", který plnil rozkazy z vyšších míst, a nevěděl, že si podpisem pod výměr počíná nezákonně.

"Pokud byl pan Nakládal předsedou, bylo jeho povinností seznámit se s tím, co dělá," zdůvodnila rozsudek soudkyně Hana Machalová. Rozsudek zatím nenabyl právní platnost. Obhájce obžalovaného David Bukal deníku řekl, že s největší pravděpodobností podají odvolání.

Olomoucký soud případ loni v červenci nejprve zastavil s tím, že se na něj vztahuje amnestie z roku 1960. Proti tomu ale podalo stížnost státní zastupitelství a krajský soud jej poté vrátil soudu první instance.

Zemědělská kolektivizace po únorovém převratu navázala na znárodnění obchodu a průmyslu. Měla především zlikvidovat selský stav a podřídit vesnici kontrole totalitního státu. Historikové označují za nejkrutější její první fázi v letech 1949 až 1953. Největším vlastníkům režim půdu zkonfiskoval a vystěhoval je do pohraničí.

Podle deníku se v celé republice případů násilné kolektivizace vyšetřovalo kolem 500. K soudu se ale zatím kromě případu z Brníčka dostal pouze jeden, kterým se nyní zabývá Okresní soud v Rakovníku. Ten se týká se bývalého rakovnického okresního tajemníka Rudolfa Pavlíčka.