Osvobozující verdikt vynesl již v červnu 2008, odvolací soud však poté rozsudek zrušil a případ vrátil k novému projednání.

Žalobci skupinu viní z toho, že ošidila stát o více než 38 milionů korun. Stejně jako napoprvé soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že se stal skutek, který popisuje obžaloba. Vedle Železného se zprošťující verdikt týká Vlastimila Venclíka, Josefa Alana, Fedora Gála, Petera Hunčíka a Aleše Rozehnala.

Verdikt je nepravomocný. Obžalovaní se práva na odvolání vzdali. Státní zástupce, který navrhoval uložení podmíněných trestů, si ponechal lhůtu na případné odvolání. Podle obžaloby byla v dubnu 1996 jménem společnosti CET 21 s.r.o. založena akciová společnost CET 21, jejíž akcie nakoupili přibližně rovným dílem Železný, Venclík, Alan, Gál a Hunčík.

Železný pak podle spisu začátkem července se společníky uzavřel smlouvu o tom, že na něj převedou 43,31 procenta obchodního podílu v CET 21 s.r.o., za což měli Alan, Gál, Venclík a Hunčík inkasovat každý 500 tisíc korun.

V září od nich pak Železný vykoupil část akcií CET 21 a.s. za částku převyšující pět milionů dolarů. Faktický převod obchodních podílů na Železného všichni podle spisu zrealizovali na valné hromadě v únoru 1997. Zatímco příjmy za údajný převod obchodních podílů v CET 21 s.r.o. se v daňových přiznáních všech čtyř mužů za rok 1996 podle spisu objevily, částky za prodej akcií danit nemuseli.

Podle obžaloby byly ale peníze, které muži inkasovali za akcie, ve skutečnosti za převedené podíly. Obchod s akciemi CET 21 a.s. tak podle spisu sloužil k tomu, aby čtveřice své zisky nemusela danit a akciová společnost byla jen za tím účelem založenou "prázdnou slupkou".

Předsedkyně prvoinstančního senátu Dana Pacholíková to odmítla. "Nebylo zjištěno, že by tato společnost byla založena za účelem krácení daně," uvedla.

Podobně se přitom podle ní vyjádřil již pražský vrchní soud, když případ vracel k novému projednání. Smlouvy, které mají svědčit o tom, že byly obchodní podíly CET 21 s.r.o. prodány již v roce 1996, podle Pacholíkové nelze v žádném případě považovat za "právně relevantní".

"Původ těchto smluv je nejasný," řekla Pacholíková s tím, že oficiální prodej a převod podílů byl realizován až v roce 1997. Policie smlouvy podle soudkyně získala od jednoho ze zakladatelů společnosti CET 21 Petera Kršáka.

Ten však nebyl schopen říct, kde k nim přišel, uvedla Pacholíková. Tím tak podle ní padly oba pilíře, na kterých je postavena obžaloba. Policie původně údajnou škodu vyčíslila na více než 53,5 milionu korun. Později byla částka snížena na zhruba 38 milionů, neboť Hunčík neměl jako slovenský občan v Česku daňovou povinnost, a stát tak o peníze nepřipravil.

S někdejším Železného právníkem Rozehnalem tak je stíhán za pomoc k trestnému činu. Všech šest mužů od počátku obvinění odmítá. Vytvoření akciové společnosti podle nich iniciovala a financovala společnost Central European Media Enterprises (CME).

Cílem projektu prý bylo sdružit televizní licenci, kterou vlastnila CET 21 s.r.o., i servisní část, kterou zajišťovala ČNTS, jejímž majoritním vlastníkem byl americký investor CME, do jedné společnosti. Akciová společnost pak měla být obchodovatelná na pražské burze. Tento záměr ale nakonec podle nich zamítla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Celý projekt akciové společnosti tak podle obžalovaných s převody podílů v CET 21 s.r.o. vůbec nesouvisel.

Pacholíková jim navíc dala za pravdu v tom, že cenu akcií určila CME. Smlouvy o převodech podílů byly podle obžalovaných neplatné a půlmilionové sumy nebyly Gálovi, Venclíkovi, Hunčíkovi ani Alanovi nikdy vyplaceny. V jejich daňových přiznáních se prý smlouvy objevily omylem, po chybě Rozehnalovy matky, která tehdy spravovala jejich účetnictví. Železný je s Rozehnalem stíhán ještě v kauze údajného poškozování věřitele - společnosti CME. V minulosti dostal pravomocně podmíněný trest za krácení daní při dovozu obrazů z ciziny.