Obžaloba je viní z porušování povinnosti při správě cizího majetku, škodu žalobci vyčíslili na více než 6,7 miliardy korun. Předchozí tři zprošťující rozsudky vždy zrušil odvolací Městský soud v Praze. 

Obžalobě v kauze čelí Petr Budínský, Tomáš Doležal, Jaroslav Mareš, Bořivoj Pražák, Pavel Ševčík, Lubomír Štěpáník, Ladislav Vinický a Karel Bednář. V případě odsouzení jim hrozí dva roky až osm let vězení. Verdikt je stále nepravomocný. Žalobce a zmocněnec KB si ponechali lhůty na případné podání odvolání, obžalovaní se práva na odvolání vzdali. 

"Nebylo prokázáno, že se staly skutky, pro které jsou obžalovaní stíháni," uvedl předseda prvoinstančního senátu Karel Kudláček. Případem se zabýval poprvé, odvolací soud totiž naposledy kauzu přidělil jinému senátu. Trestní senát pod vedením Michala Výtiska předtím přitom dospěl k jinému závěru - že skutky, pro něž jsou muži stíháni, nejsou trestnými činy. 

Bývalí členové představenstev KB jsou stíháni od května 2000, soud se začal kauzou zabývat v únoru 2005. "Je to krutý trest za nevinnost. Krutý trest - deset let trápení za to, že člověk společně s ostatními vybudoval banku a snažil se chránit účty milionů klientů," řekl Ševčík. Stíhání má pro jeho profesní život stejné důsledky, jako doživotní zákaz práce v bankovnictví, uvedl. 

"Je jasné, že tady zločin byl spáchán - podvod na Komerční banku ze strany obchodních partnerů B.C.L. Někteří zaměstnanci (KB) se na tom podíleli, ale nikoli představenstvo," dodal. Další obžalovaný - Vinický - byl s rozsudkem spokojen. "Já doufám, že už po 11 letech se někdo zamyslí nad tím, o čem je spravedlnost v tomhle státě," prohlásil. 

Obžaloba viní bankéře z toho, že při obchodování banky s B.C.L. v letech 1997 až 1999 porušili povinnost opatrovat a spravovat cizí majetek. Představenstvo podle obžaloby schválilo finanční limity pro otevření dokumentárních akreditivů pro B.C.L., přestože jejich zajištění bylo nedostatečné, a způsobilo tak škodu v řádech miliard korun.

Alon čerpal finance tak, že mu KB otevřela takzvané dokumentární akreditivy, na jejichž základě poskytuje klientovi peníze na určitý obchod výměnou za to, že zajistí zboží odpovídající hodnoty. Zároveň někdy blokuje část sumy na účtu pro případ, že klient peníze nevrátí. Alon postupně získal až 250 milionů dolarů. Pak se ale ukázalo, že banka nemá zboží ani blokované peníze. 

"Nebylo prokázáno, že by obžalovaní jednali v úmyslu způsobit Komerční bance škodu," řekl Kudláček s tím, že žádné důkazy nesvědčí ani o tom, že by členové představenstev porušili povinnosti, které jim ukládal obchodní zákoník. 

Jeden z obžalovaných Pražák již dříve uvedl, že Alon se stal klientem KB v polovině 90. let s tím, že bude pomáhat vyvážet zboží klientů KB do zahraničí. Začátek spolupráce KB s B.C.L. byl podle Pražáka bez problémů. 

Soudce mu dal za pravdu. Firma B.C.L. podle soudce až do poloviny roku 1999 vždy dostála svým závazkům, a byl jí tak navyšován limit pro čerpání dokumentárního akreditivu. I jiné banky do té doby podle Kudláčka hodnotily B.C.L. jako spolehlivého obchodního partnera. Neprokázalo se, že by (obžalovaní) měli jasnou informaci o tom, že jde o rizikového klienta a mohly by nastat problémy, uvedl předseda prvoinstančního senátu. Připomněl, že rizikovost obchodů hodnotily i další útvary v bance. 

Mezi obžalovanými byl původně i někdejší generální ředitel KB Jan Kollert, před časem ovšem zemřel. 

Bankéři na samém počátku případu naznačovali, že jsou stíháni na politickou objednávku. Postupem času to vypadalo, že případ k soudu vůbec nepůjde. Státní zástupce totiž jejich stíhání zastavil s tím, že se neprokázalo jejich napojení na Alona, ani to, že jednali v úmyslu poškodit banku. Nadřízené zastupitelství však rozhodnutí o zastavení stíhání zrušilo. Státní zástupce tedy devět manažerů obžaloval.