Předseda Senátu rovněž uvedl, že se už nechce účastnit ani jednání grémia ODS. Ve výkonné radě a grémiu už působit nebude. Mirek Topolánek zřejmě označil Přemysla Sobotku za původce špatné situace, ve které se ODS ocitla, a obvinil jej ze spiknutí právě při svém úvodním projevu na výkonné radě.

Byl to právě Sobotka, který Topolánka jako první z ODS veřejně vyzval, aby kvůli svým kontroverzním výrokům o církvi, homosexuálech a Židech zvážil rezignaci.

Způsob, jaký Sobotka pro svůj apel zvolil, mu Topolánek vyčetl i v rozhovoru pro čtvrteční Hospodářské noviny. "Do té doby to byl sice skandálek, nicméně provincionálního ražení. Po vystoupení Přemysla Sobotky se z toho ale stal problém ODS. A v tomto smyslu jsem nakonec vybral řešení zůstat (ve funkci šéfa ODS)," řekl.

Jeho odchod v takové situaci by prý umocňoval dojem, "že v ODS dochází k jakýmsi pučům, polopučům, nestandardním řešením". "A v tom smyslu pokládám své rozhodnutí za správné," řekl HN.

Na dotaz, zda tedy šlo o "pokus o puč", Topolánek odpověděl, že to říct neumí, "ale zvenku to tak vypadá". "Zajímá mě motivace Přemysla Sobotky," dodal předseda ODS.

Sobotka sice formálně není členem výkonné rady ani grémia, ale z titulu předsedy horní komory tam docházel. "Má účast na jednání byla podmíněna zvykovým právem ještě z Klausových dob," řekl.

Jednání výkonné rady prý opustil proto, aby nemusel být v přítomnosti "člověka, který jej obviňuje z organizace spiknutí a osočuje" a také proto, aby jeho přátelé nebyli vystaveni trapné nutnosti hlasovat o jeho přítomnosti na jednání.

Sobotka dodal, že zůstává ve své ústavní funkci předsedy Senátu. "Jsem nadále členem ODS a předsedou organizace v Libereckém kraji," poznamenal. Grémium ODS je složeno z předsedy strany, prvního místopředsedy, místopředsedů strany a předsedů parlamentních klubů. Ve výkonné radě je za Liberecko Jiří Kittner.