Sněmovna skončí v říjnu, potvrdil Senát

- Aktuality autor: red

Poslanecká sněmovna v současném složení skončí dnem předčasných voleb. Ty se mají konat nejpozději v pátek 9. a v sobotu 10. října. Umožnil to ve čtvrtek Senát.

Navzdory kritickým hlasům a pochybnostem schválil jednorázový ústavní zákon, kterým se zástupci ODS, ČSSD a Strany zelených rozhodli řešit krizi po svržení koaliční vlády Mirka Topolánka. Prezident nemá možnost vetovat tento zákon, který vzhledem k početní podpoře v Senátu možná jeho odpůrci nedokážou napadnout u Ústavního soudu. Místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) sice řekl, že se pokusí získat 17 senátorů pro podání stížnosti k Ústavnímu soudu, není si ale jistý, zda se mu to podaří. Senát po zhruba hodinové debatě schválil zákon hlasy 56 ze 71 přítomných senátorů, pro přijetí bylo třeba souhlasu 43 členů horní komory. Normu jednotně podpořili pouze sociální demokraté, ze senátorů ODS pro normu nehlasovali jen tři. Zákon pomohli schválit ještě Igor Petrov (SNK ED) a Ludmila Müllerová (KDU-ČSL). Ta ale následně záznam o hlasování zpochybnila s tím, že hlasovala proti stejně jako pět jejích kolegů, dva senátoři z Klubu otevřené demokracie a Tomáš Töpfer (za ODS). Sedm senátorů včetně všech tří komunistů se hlasování zdrželo. Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) označil schválení zákona za dobrý výsledek, který umožní říjnovými volbami vyřešit současnou patovou situaci. "Většinově panoval ten názor, že je třeba ukončit to trápení stávající Poslanecké sněmovny a dát občanům šanci, aby co nejrychleji ve volbách rozhodli," řekl předseda senátorů ČSSD Petr Vícha. Mnozí ze senátorů nešetřili vůči navrhovanému řešení kritikou, ti nejradikálnější mu vytýkali neústavnost či obcházení ústavy. Pithart proto stále zvažuje, že zákon napadne u Ústavního soudu, obrátit se chce i na deset senátorů, kteří na hlasování chyběli. "Oslovím všechny, kteří nejenom byli proti, ale kteří se zdrželi a kteří byli nepřítomni, protože i ta nepřítomnost může znamenat nesouhlas, a zeptám se jich zdvořile, zda to, že pro to nezvedli ruku, může znamenat, že by byli ochotni se připojit k tomu podání k Ústavnímu soudu," řekl. Upravil tak své původní vyjádření, jímž vzhledem k nízkému počtu senátorů, kteří hlasovali proti zákonu, možnost podání ústavní stížnosti zpochybnil. "Pochybuju, že někdo z těch, kdo hlasovali pro, by se připojili k takovému podání," řekl. Ani Jaroslav Kubera (ODS), který normu nepodpořil, nevěří, že by se Pithartovi podařilo sehnat dostatek hlasů. "Dopadlo to podle očekávání. Vzhledem k tomu, že tu dohodu uzavřely dvě nejsilnější strany, tak bylo vidět i na výsledku," uvedl Kubera. "Jsem rád, že nejsem členem takové politické strany, která by v ústavních otázkách přikazovala svým zákonodárcům hlasovat proti ústavě," dodal Pithart. Odpůrci zákona požadovali, aby se cesta k předčasným volbám do sněmovny usnadnila trvaleji přímo v ústavě, jak to Senát navrhl sněmovně už před třemi lety. K tomuto způsobu ale podle autorů zákona nebyla vůle ve sněmovně. "Dovedl bych si představit elegantnější řešení, i ten váš návrh. Zástupci bývalé koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených toto řešení vaším návrhem opakovaně navrhovali, bohužel pan (předseda ČSSD) Jiří Paroubek tento návrh nepřijal," uvedl předseda poslanců ODS Petr Tluchoř. Podle něj bylo možné získat ve sněmovně potřebnou ústavní většinu jen pro přijetí jednorázového ústavního zákona, který má nabýt účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Někdejší koalice ani opozice nyní nemají šanci vytvořit politickou vládu se stabilní většinou ve sněmovně. Proto se dohodly na předčasných volbách, k nimž má zemi dovést úřednický kabinet Jana Fischera, jehož členy nominovaly stejné strany, které předložily i ústavní zákon. Schválená předloha podobně jako téměř totožný zákon z roku 1998, který byl přijat po pádu poslední vlády Václava Klause, počítá se zkrácením lhůt pro vypsání a organizaci předčasných voleb. Například politické strany a hnutí mají předložit kandidátní listiny do 44 místo 66 dnů před dnem voleb, tedy nejpozději do středy 26. srpna.

Zdroje: ČTK