Sněmovna schválila zavedení přímé volby prezidenta. Jen tři poslanci proti

- Aktuality autor: Michal Polák

Sněmovna dnes schválila ústavní novelu, která zavádí přímou volbu prezidenta. Předlohu podpořili poslanci ze všech stran v dolní komoře kromě komunistů, kteří se hlasování zdrželi. Novela je nyní v rukou Senátu, v němž má většinu opoziční ČSSD. Pokud bude platit, obyvatelé by měli vybírat přespříští rok už nástupce nynější hlavy státu Václava Klause.

Sněmovna dnes schválila ústavní novelu, která zavádí přímou volbu prezidenta. Předlohu podpořili poslanci ze všech stran v dolní komoře kromě komunistů, kteří se hlasování zdrželi. Novela je nyní v rukou Senátu, v němž má většinu opoziční ČSSD. Pokud bude platit, obyvatelé by měli vybírat přespříští rok už nástupce nynější hlavy státu Václava Klause. Šance na to, že předloha bude platit, je velká. ČSSD, která má v horní komoře většinu, totiž doporučí svým senátorům, aby beze změn ústavní novelu schválili.

Pro předlohu hlasovalo 159 ze 192 přítomných poslanců, tři byli proti. Jednalo se o občanské demokraty Aleše Rádla, Jana Bauera a Jaroslava Plachého. K přijetí ústavní novely bylo nutných nejméně 120 hlasů. Bauer do stenoprotokolu později uvedl, že chtěl hlasovat pro.

Komunisté se zdrželi

Sociální demokraté do poslední chvíle prosazovali změnu ve jmenování bankovní rady České národní banky. Kvůli odporu koalice ji neprosadili, rozhodnutí hlasovat kladně o ústavní novele ohlásili až po zasedání poslaneckého klubu. Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky je přímá volba vlajkovou lodí stranického programu stejně jako zavedení celostátního referenda.

Postoj komunistů vysvětlil jejich předseda Vojtěch Filip tím, že se účastnili až několika posledních debat představitelů parlamentních stran o ústavní novele. K dřívějším diskusím komunisté přizváni nebyli; proti ústavní změně ale podle Filipa nic nemají.

Vláda po konzultacích s ČSSD navrhla v předloze změnit mechanismus výběru hlavy státu, kterého by do budoucna místo členů parlamentu mohli vybrat všichni voliči podobným systémem, jakým volí senátory. Kandidáta na prezidenta by mohla podle novely navrhnout petice alespoň 50.000 občanů starších 18 let, nebo nejméně dvacet poslanců či deset senátorů. Přímou volbu hlavy státu by vyhlašoval předseda Senátu. Vyhlásit by ji měl nejpozději 90 dnů před jejím konáním.

Nové důvody pro odvolání

Předloha předpokládá rozšíření výčtu důvodů pro odvolání přímovoleného prezidenta. Pokud by Ústavní soud uznal, že hrubě porušil ústavu, mohl by být zbaven funkce. Žalobu k Ústavnímu soudu by mohly podat Senát a sněmovna, pokud by se v nich k tomu našla ústavní většina.

ČSSD se do novely podařilo prosadit dva ze tří svých pozměňovacích návrhů. Jeden se týká omezení prezidentovy pravomoci rozhodnout o nezahájení nebo přerušení trestního stíhání. Nutný by byl podpis premiéra nebo pověřeného ministra. Jen na dobu výkonu funkce by byla podle dalšího úspěšného návrhu ČSSD omezena prezidentova imunita.

Ústavní novela není jediným zákonem, který musí platit, aby obyvatelé mohli vybírat prezidenta přímo. Musí být přijat i volební zákon s detaily o organizaci volby. Nyní vybírají hlavu státu poslanci a senátoři na společné schůzi.

Zdroje: ČTK