V současnosti platí půlroční lhůta od narození dítěte. Ustanovení ale zrušil ke konci letošního roku už loni v červenci Ústavní soud, podle kterého je šestiměsíční doba příliš krátká. Předkladatel novely, Pavel Staněk z ODS, podotkl, že kvůli vetu možná nebude lhůta od příštího roku upravena vůbec.

Legislativně-technické chyby

Sociálním demokratům se nelíbí například úprava pravomoci státního zastupitelství k podání návrhu na popření otcovství, pokud lhůta uplynula. Zastupitelství by podle novely návrh muselo v případě důvodného podezření soudu podat, pokud by to bylo v zájmu dítěte. Podle Stanislava Křečka (ČSSD) je to v rozporu se zájmem rodičů. Zastupitelství by muselo podle něho krok učinit i v případě, že by si to rodiče nepřáli.

Antonín Seďa (ČSSD) upozorňoval na možný nesoulad některých ustanovení novely s úmluvou o právech dítěte a na množství legislativně-technických chyb.

Poslanci zkrátili výboru na polovinu lhůtu na projednání předlohy. Bude na to mít měsíc. 
Staněk navrhoval novou lhůtu už v novele, která by navíc nařídila soudům častěji ukládat střídavou péči po rozchodu rodičů. Sněmovna ji ale neschválila. Současný návrh je prakticky totožný; i nyní se má lhůta k popření otcovství vztahovat jen na děti narozené v manželství.

Nynější šestiměsíční lhůta pro podání takzvané popěrné žaloby poškozuje podle Ústavního soudu práva otců. Soud žádal, aby nová právní úprava lépe odrážela práva všech zúčastněných.